Penízovka vřetenonohá

Penízovka vřetenonohá (Gymnopus fusipes) je houba z čeledě špičkovité (Marasmiaceae), řádu pečárkotvaré (Agaricales). Plodnice je jedovatá.[1] Plodnice lze spatřit v červnu až listopadu.

Penízovka vřetenonohá
Penízovka vřetenonohá
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Odděleníhouby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třídastopkovýtrusé (basidiomycetes)
Podtřídahouby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řádpečárkotvaré (Agaricales)
Čeleďšpičkovité (Tricholomataceae)
Rodpenízovka (Gymnopus)
Binomické jméno
Gymnopus fusipes
(Bull. : Fr.) Gray
Některá data mohou pocházet z datové položky.

EPPO kód

COLYFU[2]

Synonyma patogena

Vědecké názvy

Podle EPPO je pro patogena s označením penízovka vřetenonohá (Gymnopus fusipes) používáno více rozdílných názvů, například Collybia fusipes nebo Agaricus contortus.[2][1]

Zeměpisné rozšíření

Austrálie, Asie, Severní Amerika, Evropa.[3][4]

Výskyt v Česku

Běžný druh.

Popis

Plodnice jednoletá, polokulovitý klobouk má průměr 3–9 cm, později vyrůstá v kuželovitý až plochý s nerovným okrajem. Povrch klobouku plodnice hladký, za vlhka slabě slizký, za sucha mírně rozpukaný. Červenohnědý až rezavě hnědý klobouk s lupeny bývá tuhý, s dlouhým červenohnědým třeněm. Třeň 5–12 cm vysoký, 0,8–2 cm tlustý, plný, šroubovitě pokroucený. Výtrusný prach je bílý. Plodnice vyrůstá na kořenových nábězích dřevin.[L 1][5]

Hostitel

Především dub, je uváděn i buk a listnaté dřeviny obecně.[1][5]


Příznaky

Plodnice u kmene.[L 1]

Možnost záměny

Penízovka kroucená (Rhodocollybia prolixa var. distorta) – nejedlá.[1]

Význam

Saprofyt, parazit, způsobuje bílou hnilobu dřeva, lámavost větví, odumírání kořene, prosvětlení koruny. Ohrožení bezpečnosti na stanovišti.[L 1]

Dříve považována za jedlou a tržní houbu. Nyní je považována za nejedlou až mírně jedovatou. Po konzumaci většího množství plodnic dochází k otravě.[1]

Biologie

Jednoleté, vějířkovité až růžicovité plodnice se vytvářejí v červnu až listopadu.[1][6]

Ekologie

V teplých oblastech Evropy, v listnatých lesích, dubohabrových hájích, šipákové a teplomilné doubravy, na nevápenatých půdách, v stromořadích, na pařezech a kořenech listnatých stromů.[5]

Odkazy

Reference
  1. Standa Jirásek. BioLib.cz – Gymnopus fusipes [online]. BioLib.cz. Dostupné online.
  2. EPPO, COLYFU
  3. eol.org
  4. first-nature.com
  5. SVOBODOVÁ, Věra. GYMNOPUS FUSIPES (Bull.) Gray – penízovka vřetenonohá / peniazovka vretenohlúbiková [online]. [cit. 2013-08-08]. Dostupné online. (česky)
  6. Archivovaná kopie. www.stromvemeste.cz [online]. [cit. 2013-08-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-23.

Literatura
  1. TOMICZEK,, Christian. Atlas chorob a škůdců okrasných dřevin. [s.l.]: Biocont Laboratory, 2005.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.