Pektolit
Pektolit je nehojný trojklonný nerost 8. třídy, kyselý křemičitan vápenato-sodný, chemický vzorec NaCa2H(Si3O9), někdy s příměsí MnO a MgO, z řady wollastonitu, jemuž se v řadě vlastností podobá.[1]
Pektolit | |
---|---|
Pektolit z Želechovského údolí u Košťálova | |
Obecné | |
Kategorie | Minerál |
Identifikace | |
Barva | bílá, narůžovělá, šedavá |
Vzhled krystalu | paprsčité až sférolitické agregáty |
Soustava | trojklonná |
Tvrdost | 5 |
Lesk | hedvábný |
Štěpnost | dokonalá podle (100) a (001) |
Index lomu | 1,595, 1,606, 1,632 |
Hustota | 2,8 g ⋅ cm−3 |
Rozpustnost | zčásti v HCl |
Jméno
Poprvé byl popsán r. 1828 z lokality Monte Baldo v Tridentsku (dnes provincie Trento, Itálie) a pojmenován podle řeckého pektos (stlačený) a lithos (kámen).
Vznik a výskyt
Pozdně alterační nerost bazických vyvřelin; vyskytuje se v žilách na trhlinách, méně v dutinách, spolu s kalcitem a někdy se zeolity. Primární se vyskytl i v nefelinických syenitech a v desilikovaných pegmatitech. V Česku je klasickou lokalitou melafyr v Želechovském údolí u Košťálova (okr. Semily), kde tvoří výplně až 10 cm mocných žil a jen tam se vyskytuje ve větším množství;[2] vyskytuje se také např. v gabru na Špičáku u Deštného v Orlických horách a v pikritu v Libhošti u Příboru.[1][3]
Morfologie
Tvoří dlouze stébelnaté, paprsčité a vějířovité až sférolitické agregáty jehlicovitých krystalů, často s ledvinitým povrchem. Při větrání se mění na žlutavý jílový minerál stevensit.[2][4]
Naleziště
Česko:
- Želechovské údolí u Košťálova v melafyru, údajně z nejkrásnějších na světě[5]
- Libhošť u Příboru, Louky u Českého Těšína v pikritu[5]
- Věžná, žilky v pegmatitu v prostředí hadce[2]
- Špičák u Deštného v Orlických horách v gabru[1]
Evropa:
- Monte Baldo, Tierno u Rovereta, Monzoni (Trentino - Alto Adige, Itálie)[1][2]
- Wolfstein (Bavorsko)[2]
Zámoří
- Bergen Hill, Paterson (New Jersey, USA)[2][1]
- Woodson County (Kansas, USA) v peridotitu, Magnet Cove (Garland County, Arkansas, USA) - Mn-pektolit[2]
- ostrovy Los (fr. Loos, Guinea) v syenitu - ojedinělé[2]
Odrůda
V Dominikánské republice se vyskytuje odrůda zvaná larimar, modravě zabarvená v důsledku substituce vápníku mědí. Od 70. let 20. století je v Karibiku využívaná ve šperkařství.
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Pectolite na anglické Wikipedii a Larimar na anglické Wikipedii.
- SVOBODA, Josef a kol. Encyklopedický slovník geologických věd N-Ž. 1. vyd. Praha: Academia, 1983. 852 s. S. 148.
- BERNARD, Jan H.; ROST, Rudolf a kol. Encyklopedický přehled minerálů. 1. vyd. Praha: Academia, 1992. 704 s. ISBN 80-200-0360-6. S. 410.
- SLAVÍK, František; NOVÁK, Jiří; KOKTA, Jaroslav. Mineralogie. 5. vyd. Praha: Academia, 1974. 488 s. S. 370.
- Encyklopedický přehled minerálů. [s.l.]: [s.n.] S. 493–4.
- BERNARD, Jan Hus, et al. Mineralogie Československa.. 1. vyd. Praha: Academia, 1969. 400 s. S. 285–6..
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu pektolit na Wikimedia Commons