Pedro Muñoz Seca
Pedro Muñoz Seca (El Puerto de Santa María, provincie Cádiz, 20. února 1881 – 28. listopadu 1936 Paracuellos de Jarama) byl španělský dramatik.[1]
Pedro Muñoz Seca | |
---|---|
Narození | 20. února 1879 El Puerto de Santa María |
Úmrtí | 28. listopadu 1936 (ve věku 57 let) Paracuellos de Jarama |
Povolání | spisovatel a dramatik |
Alma mater | Sevillská univerzita |
Žánr | dramaturgie |
Příbuzní | José Muñoz Seca (sourozenec) Alfonso Ussía (vnuk) |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
galerie na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Po studiu na jezuitské koleji vystudoval právo, literaturu a filozofii na univerzitě v Seville.[2][3] Je autorem nového žánru divadelních komedií zvaného astracanada.[4][5] Nejznámější hrou z jeho více než 130 děl je La venganza de Don Mendo (Pomsta dona Menda), satira na básnické drama, jehož představitelem byl např. Pedro Calderón de la Barca. Na jezuitské koleji byl mezi jeho spolužáky Juan Ramón Jiménez, či Fernando Villalón.[6] Mezi jeho přátele a spolupracovníky patřil Pedro Pérez Fernández.
Jako přesvědčený monarchista, který ve svých hrách otevřeně kritizoval a parodoval republikánské Španělsko, se stal na počátku španělské občanské války jednou z obětí masakrů v Paracuellos de Jarama.
Odkazy
Reference
- Biografia de Pedro Muñoz Seca. www.biografiasyvidas.com [online]. [cit. 2016-06-25]. Dostupné online.
- Pedro Muñoz Seca In: buscabiografias.com
- PATRICIA. Biografía de Muñoz Seca. www.modernismo98y14.com [online]. [cit. 2016-06-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-30.
- VILLÁN, Javier. ¡Viva Astracán! | Cultura | elmundo.es. www.elmundo.es [online]. [cit. 2016-06-25]. Dostupné online.
- astracanadas. [s.l.]: es.thefreedictionary.com Dostupné online.
- AMIGUET, TERESA. De Barcelona a Paracuellos: Muñoz Seca 1936 [online]. lavanguardia.com [cit. 2016-06-25]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pedro Muñoz Seca na Wikimedia Commons
- Fundación Pedro Muñoz Seca, španělsky Archivováno 5. 9. 2016 na Wayback Machine