Pedologie v archeologii

Pedologie a archeologie jsou dva vědní obory, které k sobě mají překvapivě velmi blízko. Pedologický výzkum bývá často podobný výzkumu archeologickému, protože oba obory se zajímají o evoluci krajiny. Půdní mapování a archeologický povrchový průzkum jsou úzce propojené a zkoumají svrchní vrstvu zemského povrchu.

Pedologie může obohatit archeologii poznáním půd, které měly význam při strategii obsazování a hospodářského využití krajiny zejména během zemědělského pravěku. Pedogeneze určuje v jakém stavu se archeologické artefakty a ekofakty zachovají v daném druhu půdy. Dalším aspektem zachování archeologických památek je míra půdní eroze. Při půdní erozi může dojít k zakonzervování archeologické památky, nebo v horším případě k zániku a k archeologické nezachytitelná. Na většinu archeologických otázek neumí pedolog zpravidla odpovědět, hlavně proto, že většina odborníků se zabývá mapováním, současným využitím a půdní produktivitou v zemědělství a nikoliv půdním vývojem a rekonstrukcí půdních procesů v minulosti.[1]

Půdní geomorfologie

Pro archeologii je nejdůležitější pedologický podobor půdní geomorfologie. Ten zkoumá vztahy mezi půdou a reliéfem. Ovšem nejčastěji používanou „pedologickou“ metodou v archeologii je geochemická prospekce půdy. Chemická prospekce je za určitých podmínek schopná prokazovat jevy, které nejsou klasickými archeologickými metodami zachytitelné. Patří sem fosfátové anomálie v blízkosti obytných budov jako důsledek ukládání organického odpadu. Dále je používanou metodou i morfologie.[2]

Mikromorfologie

Mikromorfologie se zabývá vnitřní stavby půdy, které jsou dány prostorovým uspořádáním půdních částic a pórů v mikroskopických rozměrech. Půdní mikromorfologie umožňuje specifickým způsobem hodnotit genezi a vlastnosti půdy. Je schopná zachytit přítomnost mikroartefaktů, exkrementů, okrouhlíků, rozeznat spálené úlomky kostí od těch které prošly trávicím traktem, spálenou organiku od dlouhodobě oxidované.

Reference
  1. GILLINGS, Mark. Martin Gojda (ed.) Ancient Landscape, Settlement Dynamics and Non-Destructive Archaeology. (Prague: Academia, 2004, 484 pp., hbk, ISBN 80-200-1215-X). European Journal of Archaeology. 2005, roč. 8, čís. 2, s. 190–193. Dostupné online [cit. 2018-11-14]. ISSN 1461-9571. DOI 10.1179/eja.2005.8.2.190.
  2. KOZÁK, Jan; ČEJCHANOVÁ, Alena; KUKAL, Zdeněk. Early Geological Maps of Europe. dx.doi.org. 2016. Dostupné online [cit. 2018-11-14]. DOI 10.1007/978-3-319-22488-6.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.