Pazeravec

Pazeravec (Libocedrus) je malý rod jehličnatých dřevin z čeledi cypřišovitých, které se vyskytují pouze na jižní polokouli, a to na ostrovech Nového Zélandu a Nové Kaledonie. Po taxonomických revizích je do něho řazeno 5–6 druhů.

Pazeravec
Pazeravec Bidwillův (Libocedrus bidwillii) na Novém Zélandu
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělenínahosemenné (Pinophyta)
Třídajehličnany (Pinopsida)
Řádborovicotvaré (Pinales)
Čeleďcypřišovité (Cupressaceae)
Rodpazeravec (Libocedrus)
Endl., 1847
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Taxonomie

Původně se jednalo o veliký rod zahrnující většinu cypřišovitých z jižních oblastí jižní polokoule, postupně však z něho byly vyděleny samostatné rody Austrocedrus, Calocedrus (pazerav) a Papuacedrus. Některými zdroji je do něho vřazován též rod Pilgerodendron s jediným druhem P. uviferum z jižní Argentiny a Chile, čemuž však odporují některé morfologické i fytogeografické argumenty. Typovým druhem je Libocedrus plumosa (syn. L. doniana).[1] V rámci široké čeledi cypřišovitých je řazen do podčeledi Callitroideae, kde spolu s výše zmíněnými čtyřmi rody formuje samostatný klad sesterský k ostatním.[2]

Popis

Mladá větévka druhu Libocedrus plumosa

Stálezelené, jednodomé (jen výjimečně dvoudomé) dřeviny s tenkou, pásovitě se odlupující borkou. Mladé větévky jsou zploštělé, dospělé čtyřhranné, nesou drobné, v mládí přitisklé, ve stáří spíše odstávající šupinovité listy, které jsou postavené vstřícně proti sobě a na rubu mají světlé průduchové proužky. Novozélandské druhy jsou středně velké až velké stromy s kuželovitou či válcovitou korunou, dorůstající výšek přes 20 (ojediněle i 30) metrů, zatímco zástupci z Nové Kaledonie jsou převážně malé stromy či keře převážně do 5 metrů výšky. Samčí a samičí šištice vyrůstají jednotlivě, obvykle na různých větvích téhož stromu; jsou drobné, vejčité, samičí ve zralosti dřevnatějí do zhruba 1 cm velkých šišek obsahujících semena se dvěma výrazně nestejně velkými křídly.[2] Opylování se děje jako u jiných jehličnanů pomocí větru, ploidie rodu je 2n = 22.

Ekologie a rozšíření

Větev s dozrávajícími šiškami

Stromoví zástupci na Novém Zélandu rostou ve vlhkých lesích obou ostrovů, maximálně do nadmořských výšek 1850 m; Libocedrus bidwilii zde spolu s pabuky a jinými jehličnany, především z čeledi nohoplodovitých, vytváří horní hranici lesa.[3] Novokaledonské druhy se vyskytují jako podrost horských lesů, v křovinách na svazích a říčních terasách, často na velmi kyselých horninách nebo naopak na hadcích.[4]

Odlupující se borka

Zástupci

  • Libocedrus austrocaledonica – Nová Kaledonie
  • Libocedrus bidwillii – Nový Zéland
  • Libocedrus chevalieri – Nová Kaledonie, kriticky ohrožený druh rostoucí pouze na třech stanovištích[4]
  • Libocedrus plumosa – Nový Zéland
  • Libocedrus yateensis – Nová Kaledonie[2]

Někdy uváděný šestý druh Libocedrus uvifera je zde pojednáván samostatně jako Pilgerodendron uviferum.

Význam a využití

Dřevo některých druhů, především Libocedrus plumosa, se používá ve stavebnictví a truhlářství; je jemně zrnité, trvanlivé a dobře opracovatelné, má příjemnou tmavě červenou barvu. Jinak je hospodářský i okrasný význam těchto dřevin spíše zanedbatelný, v kultuře se pěstují jen zcela ojediněle.[2] Ve střední Evropě nejsou otužilé.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Schuppenzedern na německé Wikipedii.

  1. Tropicos. tropicos.org [online]. [cit. 2020-08-19]. Dostupné online.
  2. Libocedrus description. www.conifers.org [online]. [cit. 2020-08-19]. Dostupné online.
  3. LIBOCEDRUS BIDWILLII Hook. f. | BOTANY.cz [online]. [cit. 2020-08-19]. Dostupné online.
  4. Libocedrus chevalieri () description. www.conifers.org [online]. [cit. 2020-08-19]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.