Pauline Davisová

Mezi sprinterkami patřila k výjimkám – do světové špičky se dostala až téměř ve třiceti letech. Na MS v atletice v Göteborgu v roce 1995 vybojovala časem 49,96 s stříbrnou medaili v běhu na 400 metrů a stejnou medaili získala i na světovém halovém šampionátu v Barceloně v běhu na 200 metrů. O rok později na olympiádě v Atlantě byla členkou stříbrné bahamské štafety na 4 × 100 metrů. Další úspěchy zaznamenala v roce 1999. Nejprve na halovém MS v Maebaši skončila druhá v běhu na 200 metrů a poté na světovém šampionátu pod širým nebem v Seville získala společně se Savathedou Fynesovou, Chandrou Sturrupovou a Debbie Fergusonovou zlaté medaile ve štafetovém běhu na 4 × 100 metrů.

Na Letních olympijských hrách v Sydney v roce 2000 postoupila do finále běhu na 200 metrů. Ve finále startovala ze třetí dráhy a cílem proběhla původně jako druhá v novém osobním rekordu 22,27 s.[1] Olympijskou vítězkou se stala Američanka Marion Jonesová, jež zvítězila časem 21,84 s. Později však vyšel najevo dopingový skandál Jonesové a až po dlouhých devíti letech byla za olympijskou vítězku oficiálně uznána bahamská sprinterka.[2] Regulérní zlatou medaili vybojovala společně s bahamskou štafetou v závodě na 4 × 100 metrů.

Atletickou kariéru ukončila v roce 2000.[3]