Paul Stadler

Paul Stadler (25. července 1875, Jeseník – 22. října 1955, Bad Wildungen) byl slezský sochař.[1]

Paul Stadler
Narození25. července 1875
Jeseník
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí22. října 1955 (ve věku 80 let)
Bad Wildungen
Západní Německo Západní Německo
Povolánísochař a učitel
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život

Stadler vystudoval odbornou řezbářskou školu ve Vrbně pod Pradědem a Uměleckoprůmyslovou školu ve Vídni. Poté studoval sedm let na vídeňské Akademii v mistrovském ateliéru Edmunda von Hellmera. Po ukončení studií učil jeden rok na reálce v Opavě, od roku 1905 byl učitelem a v letech 1920–1937 ředitelem na Zemské odborné škole pro mramorářský průmysl v Supíkovicích.[2]

Dílo

Stadler tvořil zprvu v duchu akademického realismu. Pozdější reliéfy ženských postav zahalených řízou byly ovlivněné antikou a Feidiovým stylem mokré drapérie. Vyznačují se živostí a smyslově bezprostředním uchopením skutečnosti.[3] Většina jeho prací byla provedena v carrarském nebo slezském mramoru.

Nejvýznamnějším dílem Paula Stadlera byl Goethův památník v Jeseníku. Tvořila ho jednoduchá, téměř funkcionalistická zeď, dělená rizality, s vyvýšenou střední částí a lavicemi a sloupy po stranách. Střední a postranní části byly zdobeny reliéfy, postranní sloupy maskami Komedie a Tragédie. Objekt zničili noví přistěhovalci do pohraničí v roce 1945, jeho části byly nalezeny v šatně tenisových kurtů..[4]

Plastiky Paula Stadlera jsou mimo severomoravský region také v Jihlavě, Praze a Vídni.

Realizace (výběr)
  • 1908 Císař František josef I., reliéf,[5] Muzeum Jeseník
  • 1908 Náhrobek starosty Emila Rochowanského, mramor, Opava
  • Náhrobek ležící dívky[5]
  • Náhrobek E. Wawrzykové (klečící žena), Jeseník
  • Stojící žena ze zadního pohledu[5]
  • Klečící bojovník[6]
  • 1927 Pomník Franze Schuberta v Krnově[7]
  • Busta Vincenze Priessnitze (mramor), Lázně Jeseník[8]
  • 1934 Památník J. W. Goetha, Josefská zahrada v Jeseníku
  • 1935-37 Náhrobek s postavou Krista, hrobka podnikatele Liemerta v Mikulovicích[5]
  • Raumann (Plakette), hřbitov Poppelsdorf

Odkazy

Reference
  1. Portrét Paula Stadlera. kamenne-pamatky.cz [online]. [cit. 2015-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-24.
  2. Tinzová Bohumila, Paul Stadler, Osobnosti Olomouckého kraje, 2008, s. 119-120
  3. Josef Maliva, Sochařství v Olomouckém kraji, s. 11
  4. Květoslav Growka, Jeseník (Zmizelá Morava a Slezsko), Paseka, Praha-Litomyšl 1908, Suppl. 94
  5. Archivovaná kopie. kamenne-pamatky.cz [online]. [cit. 2015-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-24.
  6. [nedostupný zdroj]
  7. Archivovaná kopie. www.sca-art.cz [online]. [cit. 2015-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
  8. SOA Jeseník, Vincenz Priessnitz, s. 22-23

Literatura
  • 2012 Sochařství v Olomouckém kraji, Daněk L, Hastík J, Maliva J, Agentura Galia, Olomouc, ISBN 978-80-904352-6-1
  • 2008 Osobnosti Olomouckého kraje: 1850–2008 (sborník 151 s.), Barteček I a kol., Agentura Galia, Olomouc, ISBN 978-80-254-3006-4
  • 2005 Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–2005, XV. St-Šam, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava
  • 2002 Skalík Tomáš: Sochařské dílo v Opavě mezi lety 1800–2000, bakalářská práce, Litomyšl - Opava
  • 2000 Šopák Pavel: Opava 1900. Architektura a společnost. In: Opava. Sborník k dějinám města 2. Opava, s. 49–72.
  • 1997 Gába Zdeněk: Stadler, Paul. In: Biografický slovník Slezska a severní Moravy 8. Opava–Ostrava, s. 106–107.
  • 1995 Gába Zdeněk, Výmolová B.: Sochař Paul Stadler (1875–1955). Severní Morava, č. 70, s. 27–34.
  • Melzer Miloš: Severní Morava, Okresní vlastivědné muzeum v Šumperku, Šumperk
  • 1956 Friemel H.: Direktor P. S. Altvaterbote, č. 9, s. 1.
  • 1955 Peschel F.: Director P. S. zum 80. Geburstage. Altvater, č. 3, s. 8–9.
  • Peschel F.: Dem akademischen Bildhauer Direktor P. S. in memoriam. Altvater, č. 6, s. 7–8.
  • 1952 Allgemeines Lexikon der bildenden Künstler des XX. Jahrhunderts. Hrsg. von H. Vollmer, I.–IV., Leipzig 1952–1962., d. 4, s. 337
  • 1938 Rittner R.: Kűnstler der Heimat. In: Der politische Bezirk Friewaldau. Hohenstadt, s. 55–61.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.