Pasquale Fago
Pasquale Fago zvaný Tarantino (1740, Neapol – 11. listopadu 1794, Montecorvino Rovella) byl italský varhaník, hudební skladatel a politik.
| Pasquale Fago | |
|---|---|
| Narození | 1740 Neapol |
| Úmrtí | 10. listopadu 1794 (ve věku 53–54 let) Neapol |
| Povolání | hudební skladatel a politik |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život
Byl synem varhanika a skladatele Lorenza Faga (1704–1793) a vnukem Nicoly Faga (1677–1745). V roce 1762 se stal varhaníkem v neapolské katedrále, kde vystřídal svého otce, který veškerý čas věnoval pedagogické práci na konzervatoři. V roce 1771 se skladatelsky odmlčel neboť byl jmenován státním úředníkem v Neapolském království. V roce 1788 se stal guvernérem v Montecorvinu a v roce 1782 v Sarnu.
Dílo
- Sorgi, figlia d'Eumelo (kantáta pro tři hlasy a orchestr k narozeninám krále Ferdinanda I., 1766, Neapol)
- Il sogno di Lermano Cinosurio Pastore Arcade (opera, libreto G. Baldanzo, 1769, Palermo)
- La caffetteria di garbo (opera buffa, libreto Pasquale Mililotti, 1770, Neapol)
- Il finto sordo (opera buffa, libreto Pasquale Mililotti, 1771, Neapol)
- Son sventura ma pure o stelle (árie)
- Vado a morir (duet)
Odkazy
Literatura
- Hanns-Bertold Dietz, Stephen Shearon, Maria Grazia Melucci: Nicola Fago (1677 - 1745), Composer, teacher and Lorenzo Fago (1704 - 1793), Teacher, composer and Pasquale Fago (1740 - 1794), Composer. Volume Grove Music Online, January 2001
- Bertil van Boer: Historical Dictionary of Music of the Classical Period. Scarecrow Press, 2012
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.