Paolo Gioli

Paolo Gioli (12. října 1942, Rovigo – 28. ledna 2022, Lendinara) byl italský malíř, fotograf a režisér experimentálních filmů.[1][2]

Paolo Gioli
Narození12. října 1942
Rovigo
Úmrtí28. ledna 2022 (ve věku 79 let)
Lendinara
Povolánímalíř, fotograf a filmový režisér
Webová stránkawww.paologioli.it
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Životopis

Žil v rodném městě Rovigo a k umění se dostal díky sochaři Virgilio Milanimu, jehož ateliér v Rovigu od pozdního dospívání navštěvoval. Navštěvoval školu Scuola Libera del Nudo na počátku šedesátých let dvacátého století. Po prvních zkušenostech s malbou, litografií a sítotiskem se Paolo Gioli od roku 1968 obrátil ke zkoumání fotografických a kinematografických technik.

V roce 1967 se přestěhoval se do New Yorku. Po návratu do Itálie žil v Římě, kde se v roce 1968[3] začal se zajímat o kino[4] a fotografii se kterými velmi experimentoval.[5][6] Jeho významná fotografická díla pořízená na polaroid vznikla v osmdesátých letech[7] spolu s experimentálními "neo -piktorialistickými" snímky.[8][9]

Historikové Centra Georges Pompidou jej popisovali jako neopiktorialistu, byl prohlášen za nezařaditelného, ​​ale propojený s italskou avantgardou 70. let 20. století.[10] Je také vyzdvihován pro své použití fotografie Polaroid a dírkové komory. Inspiroval se tvorbou starých fotografů, jako jsou Nicéphore Niepce, Thomas Eakins, Julia Margaret Cameronová, ale i Étienne-Jules Marey, kterého objevil při retrospektivě v Centre Beaubourg. Pracoval s Polaroidem, zasahoval do vyvolávání změnou standardního procesu a fotografické chemie.

Filmografie

Režie
  • Commutazioni con mutazione (1969), krátký film
  • Tracce di tracce (1969), krátký film
  • Immagini disturbate da un intenso parassita (1970), film
  • Secondo il mio occhio di vetro (1972), krátký film
  • Anonimatografo (1972), krátký film
  • Immagini reali, immagini virtuali (1972), krátký film
  • Cineforon (1972), krátký film
  • Del tuffarsi e dell'annegarsi (1972), krátký film
  • Hilarisdoppio (1972), krátký film
  • Traumatografo (1972), krátký film
  • Film stenopeico (l'uomo senza macchina da presa) (1973-1981-1989), krátký film[10]
  • L'operatore perforato (1979), krátký film
  • Volto inciso (1984), krátký film
  • L'assassino nudo (1984), krátký film
  • Piccolo film decomposto (1986), krátký film
  • Filmfinish (1986-1989), krátký film
  • Schermo-schermo (1987), cortometraggop
  • Quando l'occhio trema (1989), krátký film
  • Finestra davanti a un albero (1989), krátký film
  • Metamorfoso (1991), krátký film
  • Filmarilyn (1992), krátký film
  • Children (1992), krátký film
  • Immagini travolte dalla ruota di Duchamp (1994), krátký film
  • Volto sorpreso nel buio (1995), krátký film
  • Volto telato (2002), krátký film
  • Rothkofilm (2008), krátký film
  • Il finish delle figure (2009), krátký film
  • Sommovimenti (2009), krátký film
  • I volti dell'anonimo (2009), krátký film
  • Quando i volti si toccano (2012), krátký film
  • Children (2012), krátký film

Krátké filmy Paola Gioliho byly shromážděny na dvou DVD.

Bibliografie
  • Roberta Valtorta, Paolo Gioli: obscura, la natura riflessa Editore Electa, 1986
  • Roberta Valtorta (a cura di) Paolo Gioli, fotografia, grafica, dipinti, film, Art&, 1996
  • Paolo Gioli: Polaroid in bianco e nero e a colori su carta da disegno 1987/1998 A cura di Roberta Valtorta, Folini Arte Contemporanea, Chiasso 2004.
  • Paolo Gioli: Volti attraverso/Tokyo 1996 a cura di Roberta Valtorta, Folini Arte Contempèoranea, Chiasso 2007. Testi di Roberta Valtorta e di Domenico D'Oora.
  • S. Toffetti, A. Licciardello Paolo Gioli. Un cinema dell'impronta 2009
  • a cura di Bruno Di Marino, Marco Meneguzzo, Andrea La Porta, Lo sguardo espanso. Cinema d'artista italiano 1912-2012, Silvana Editoriale, 2012
  • Paolo Gioli: autoanatomie, Musées d'Arles, 1987
  • Paolo Costantini, Italo Zannier, Paolo Gioli: gran positivo nel crudele spazio stenopeico, Editore Alinari, 1991. ISBN 88-7292-121-X, 9788872921210
  • Paolo Gioli Écrits sur le cinéma / Scritti sul cinéma, Cahier Paris Expérimental nº 10, 2003
  • Roberta Valtorta, Paolo Gioli. Transfer di volti dell'arte, PosmediaBooks, Milano 2018.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Paolo Gioli na italské Wikipedii.

  1. È morto l’artista Paolo Gioli, sperimentatore nel cinema e nella fotografia [online]. January 28, 2022. Dostupné online. (anglicky)
  2. NASTRO, Santa. Morto l’artista Paolo Gioli. Aveva 80 anni [online]. January 28, 2022. Dostupné online. (anglicky)
  3. 150 anni di fotografia in Italia: un itinerario 1989
  4. 48ª Mostra Internazionale del Nuovo Cinema - Tavola rotonda Paolo Gioli
  5. Italo Zannier, Storia della fotografia italiana Laterza, 1986
  6. Le icone fluttuanti. Storia del cinema d'artista e della videoarte in Italia, di Angela Madesani
  7. Pagine Di Fotografia Italiana 1900-1998
  8. X, l'œuvre en procès: croisements des arts, Volume 2 di Éliane Chiron; Diccionario de arte del siglo XX Di Gérard Durozoi
  9. Apex, 1993
  10. Paolo Gioli[nedostupný zdroj] Centre Pompidou, février 2010.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.