Panzerfaust 3

Panzerfaust 3 je bezzákluzová protitanková zbraň německých a švýcarských ozbrojených sil, vyráběná společností Dynamit Nobel Defence GmbH. Používají ji všechny typy pěchotních jednotek.

Panzerfaust 3
Panzerfaust 3 připravený k boji
TypJednorázový protitankový raketomet
reaktivní granát
Místo původuZápadní Německo Západní Německo
Historie služby
Ve službě1987–současnost
PoužívánaRakousko Rakousko
Belgie Belgie
Německo Německo
Irák Irák
Irácký Kurdistán Irácký Kurdistán
Itálie Itálie
Japonsko Japonsko
Nizozemsko Nizozemsko
Peru Peru
Jižní Korea Jižní Korea
Švýcarsko Švýcarsko
Ukrajina Ukrajina
VálkyVálka v Afghánistánu (2001–2021)
Irácká občanská válka
Syrská občanská válka
Rusko-ukrajinská válka
Historie výroby
KonstruktérDynamit Nobel AG
Navrženo1978–85
Výrobce
  • Dynamit Nobel AG
  • IHI Aerospace (v licenci)
Výroba1987-současnost
Základní údaje
Hmotnost12,9 kg
Délka950 mm

Historie

Na počátku 70. let 20. století se v souvislosti s neustále postupujícím vývojem obrněné techniky objevily požadavky na novou ruční protitankovou zbraň pro pěchotu, která by nahradila do té doby zavedené a v Bundeswehru používané zbraně, jako byla lehká 44mm bazuka „Lanze“ a těžká 84mm bazuka „Carl Gustaf“. V rámci koncepčních úvah byl v taktických požadavcích na obranné vybavení z 23. ledna 1973 stanoven následující profil požadavků:

  • jednorázová zbraň
  • účinná proti všem známým typům tanků
  • bezpečná a jednoduchá manipulace
  • nízké nároky na školení
  • střelba z úkrytu možná, z uzavřených prostor s malou hloubkou žádoucí

V roce 1978 dostala tehdejší společnost Dynamit-Nobel AG objednávku na vývoj, v roce 1986 začaly první zkoušky a v roce 1992 byl Panzerfaust 3 konečně oficiálně představen.

Struktura a způsob účinku

Panzerfaust 3 se skládá z opakovaně použitelné rukojeti a náboje. Nábojnice se dělí na odpalovací trubici a střelu. Hlava střely se nachází mimo hlaveň, což umožňuje zvolit rozměry hlavy nezávisle na ráži odpalovací trubice. Skládá se ze dvou částí – oddělovací trubice a aktivní náplně. Proti obrněným cílům, jako jsou například tanky, se prodlouží oddělovací trubka. Proti měkkým cílům, jako jsou nákladní automobily a budovy, zůstává zatlačen. Rukojeť je vybavena zaměřovačem a odpalovačem.

Díky novému typu izolace lze Panzerfaust 3 používat i v interiéru. Bezpečnostní dosah je 10 m, i když pro účely výcviku Bundeswehru je větší. Tlumič se skládá z plastových kuliček a při výstřelu je vymrštěn dozadu. Vyhazování také snižuje zpětný ráz, účinek je podobný jako u bezzákluzové zbraně. Oproti původní definici jako zbraně na jedno použití byla tato koncepce v prvních letech používání Bundeswehrem opuštěna. Po odpálení se tedy odpalovací zařízení vyjme z odpalovací trubice a může se znovu použít spolu s novou nábojnicí.

Standardní verze Panzerfaustu 3 není schopna nočního boje, a proto je odkázána na osvětlení bojiště. K připevnění zesilovače zbytkového světla s nástavcem pro noční vidění 80 však lze použít montážní desku.

Technické údaje

  • Ráže kulové hlavy: 110 mm
  • Odpalovací trubka kalibru: 60 mm
  • Hmotnost: 12,9 kg (Pzf 3), 13,3 kg (Pzf 3-T, Bunkerfaust), 15,1 kg (Pzf 3-IT-600) – všechny údaje s rukojetí
  • Bojový dosah: 300 m proti pohyblivým cílům, 400 m proti stacionárním cílům
  • Míra průniku: liší se podle verze
    • 165 m/s (Pzf 3)
    • 248 m/s (po zrychlení střely)

Uživatelé

Přehled uživatelů

Kromě Německa a Švýcarska používají Panzerfaust 3 také Nizozemsko, Japonsko, Itálie, Peru, Ukrajina, Jižní Korea, Rakousko, Belgie, Irák a Irácký Kurdistán. Přesné označení munice v Německu je uvedeno v seznamu munice Bundeswehru. V rámci podpory výcviku Bundeswehru v Iráku obdrželi Panzerfaust 3 také kurdští pešmergové v Iráku. Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 Německo povolilo Nizozemsku vývoz této zbraně na Ukrajinu. [1]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Panzerfaust 3 na německé Wikipedii.

  1. Německá obrněná pěst Panzerfaust 3.0 je na cestě na Ukrajinu. Co všechno umí? Ruské tanky nemají šanci [online]. [cit. 2022-03-02]. Dostupné online. (česky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.