Pantelegraf

Pantelegraf využíval řízeného časového stroje a kyvadla, které přerušovalo napájení magnetizace svého regulátoru, což zajistilo, že snímací pero odesílatele bylo v taktu s psacím perem příjemce. Jako zdroj časové základny bylo použito 8kg kyvadlo zavěšené na 2m rámu. Dvě zprávy byly napsány s nevodivým inkoustem na kovové destičky a vloženy do přístroje. Při skenování a pohybu kyvadla zleva doprava docházelo k přenosu dvou zpráv v jednom cyklu.

Přijímací přístroj vytvořil vysílaný obraz na papír napuštěný ${\displaystyle {\ce {K3[Fe(CN)6]}}}$, který ztmavnul při průchodu elektrického proudu ze zapisovacího pera. Provozní rychlost stroje byla relativně pomalá, arch papíru o velikosti 111x27mm s obsahem zhruba 25 ručně psaných slov trvalo přenést 108 sekund.

Stroj byl nejčastěji používán za účelem ověřování podpisů při bankovních operacích.

Replika pantelegrafu uložena v „Museo nazionale della scienza e della tecnologia Leonardo da Vinci“ v Miláně.

Mezitím co Giovanni Caselli vyučoval fyziku na univerzitě ve Florencii, mnoho svého času věnoval výzkumu telegrafického přenosu obrazu. Hlavním problémem byla perfektní synchronizace mezi vysílacím a přijímacím přístrojem, aby systém fungoval správně. Caselli vyvinul technologii na báze elektřiny a chemických látek, kterou nazval „Synchronizační aparát“ (řídící časový stroj), což umožnilo přijímacímu i vysílacímu přístroji pracovat navzájem.

Okolo r. 1856 si získal pozornost Leopolda II, velkoknížete Toskánska, a následující rok odcestoval do Paříže, kde spolu s technikem Paul-Gustav Fromentem sestrojili prototyp Pantelegrafu.

V r.1858 byla Caselliho vylepšená verze předvedena Francouzským fyzikem Alexandre-Edmond Becquerelem ve Francouzské Akademii Věd v Paříži.

V r.1860 byla pro Caselliho vybudována telegrafní linka mezi Paříží a městem Amiens, díky které mohl provést experiment přenosu na dálku, která skončila naprostým úspěchem, a během které byl přenesen podpis skladatele Gioacchino Rossiniho na vzdálenost 140km.

První „pantelegram“ byl poslán z Lyonu do Paříže 10. února 1862. Francouzský justiční úřad objednal instalaci pantelegrafu na železničním spoji mezi těmito městy, a od února 1863 bylo povoleno jeho použití pro veřejnost.

Francouzský zákoník v r.1864 oficiálně uznal úřední platnost pantelegrafního kopirovacího systému.

Linka byla v roce 1867 prodloužena do Marseille.

Cena pro veřejnost byla 20 centimů (francouzský cent) za 1 čtvereční centimetr obrazu.

Pantelegraf byl provozován až do roku 1870.

Ukázka přeneseného obrazu

• ANZOVIN, Steven. Famous first facts, international edition: a record of first happenings, discoveries, and inventions in world history. [s.l.]: H. W. Wilson Dostupné online. ISBN 0-8242-0958-3. (anglicky)Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• HUURDEMAN, Anton A., 2003. The worldwide history of telecommunications. [s.l.]: Wiley-IEEE. ISBN 0-471-20505-2. (anglicky)Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• SARKAR, Tapan K. History of wireless. [s.l.]: Wiley, 2006. ISBN 0-471-71814-9. (anglicky)Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

• Giovanni Caselli, by Eugenii Katz. Internet Archive version.
• Facsimile & SSTV History — this site has lots of images
• History of The Pantelegraph — Information and More Pictures on the Pantelegraph
• Giovanni Caselli and the Pantelegraph — Biographical and Historical Account of the Pantelegraph