Panský mlýn (Starosedlský Hrádek)

budova mlýna vzadu

Mlýn je v obci zmíněn roku 1549. Roku 1717 jej pronajala březnická jezuitská kolej Václavu Kottovi, jehož potomky vystřídal v roce 1754 rod Školů z nedalekého svobodného Školova mlýna.[1]

Roku 1772 pronajali jezuité mlýn rodu Zíků; v témže roce postavili i roubenou stodolu. Smlouva s hrádeckým (již emfyteutickým) mlynářem z roku 1777 zaručovala, že „z panských lesů dostal jednou pro vždy 15 kmenů, dřevo ke zřízení jeho domu, které si sám musí porazit a dopravit, zdarma ještě dáno“.[1] Poslední majitelkou z rodu Zíků byla Marie Zíková, která mlýn roku 1889 prodala knížeti Karlu Schwarzenbergovi. Mlýn se poté dostal do nájmu rod Řezníčků. Posledním mlynářem byl František Řezníček; jeho syn se vyučil mlynářem v Březnici, ale toto povolání již nevykonával.[1]

Mlýn tvoří patrová obytná budova s dochovanými architektonickými prvky a technologickým vybavením a hospodářská budova s náhonem. Areál vymezuje ohradní zeď.[2] Historicky patřil ke tvrzi s rozsáhlým hospodářským dvorem, jehož součástí byly také budovy chlévů, sýpka, bednárna čp. 3, stodola (zbořeno) a pivovar čp. 5 (zbořeno). Pozemek mlýna, bednárny a pivovaru odděluje od tvrze místní komunikace procházející obcí.[2] Mlýn tvoří soubor dvou samostatných staveb, které jsou volně rozmístěny v mírně klesajícím terénu směrem k jihu k potoku. Budova mlýna je situovaná v jižní části a svým severním okapovým průčelím je orientovaná do prostoru čtvercového dvora, na jehož západní straně stojí hospodářská budova.[2] Protilehlý prostor původně doplňovaly přízemní chlévy, ze kterých se dochovalo pouze torzo zdi. Jižní a západní část areálu zaujímá zahrada. Na východě je ohradní zeď vystavěná z kamenného a cihlového zdiva.[2]

Voda na vodní kolo vedla z rybníka náhonem, který je dlouhý 60 metrů a z větší části zahloubený do země.[2] Rybník a samotný náhon původně spojoval dvanáctimetrový dřevěný vantrok. Vantrok zanikl a zděné koryto má místy narušené stěny a částečně je zaneseno sutinou, hlínou a rostlinami.[1]

Dochovalo se kompletní zařízení uměleckého válcového mlýna, zachována je také dvojnásobná mlýnská hranice. Technologické vybavení je od výrobců Jan Prokopec, Praha Král. Vinohrady, a Union a. s., České Budějovice.[1] Francisova horizontální turbína s mokrou savkou má maximální výkon 12 HP při 270 l/s při spádu 4,5 m. Podle vodní knihy zde pracovala dvě kola na svrchní vodu, jedno mělo průměr 426 cm a věnec 73 cm široký a druhé 395 cm a věnec 79 cm široký.[1] Dochoval se i elektrický motor od výrobce Škodovy závody, Plzeň, a v turbínovém domku je umístěn elektromotor o výkonu 7,5 kW značka Škoda.[1]