Panna Maria Foyenská

Soška Notre-Dame-de-Foy z kostela ve Foy, stav před první světovou válkou

Poutní kostel Notre-Dame ve Foy, kde je soška uctívána

Sošku podle legendy nalezl valonský dřevorubec, když roku 1609 kácel dub poblíž své rodné obce Foy. Hliněnou sošku vyzvedl a přinesl do vsi, kde se k ní modlili místní věřící katolíci. Zjistili, že jim modlitba přináší milosti, což znamenalo, že jim pomáhá. Pověst milostné sošky a její kopie se rychle šířily ve válečném utrpení Třicetileté války na územích rozdělených vírou mezi katolíky a protestanty.

Domnělý originál sošky je dosud uctíván na pravém bočním oltáři poutního kostela Panny Marie ve valonské obci Foy (francouzsky Foy le Notre-Dame), připojené v nové době k městu Dinant. [1]Odtamtud se šířily kopie sošky po roce 1609 do střední Evropy, zejména prostřednictvím katolických činitelů, vojenských velitelů Katolické ligy a členů řádu jezuitů. [2] Je uctívána kromě Nizozemí a Belgie v zemích bývalé habsburské monarchie a v Německu, například v kostele Bürgersaalkirche v Mnichově, kde přečkala požár za druhé světové války, a proto bývá nazývána Ohnivá madona (německy Feuer-Madonna).

Druhá skupina sošek téhož typu, pravděpodobně starších a v detailech odlišných, je odvozena ze stříbrné votivní sošky ze 14. století, uctívané ve francouzském kostele Saint Vaast ve městě Bailleul.[3]

České kopie jsou zatím známy tři: všechny jsou řezané ze dřeva po roce 1609 a písemnými prameny se vztahují k foyenskému původu.