Palmovka (usedlost v Karlíně)

Viničná stavení Na Palmovce a Putovce byla jedněmi z nejstarších staveb na Špitálsku (Karolinenthal, Karlín). Dříve sjednocená vinice Milerka patřila Matěji Vojtěchu Milerovi z Mildenburka, později byla dědictvím a prodejem rozdělena na dvě vinice a usedlosti.[4] Palmovka s č.p. 11 stála západně, východní část zaujímala Putovka s č.p. 9 a 10 (Putovka na své východní straně sousedila s vojenským hřbitovem).

Bývala to jediná stavení v jižní části Špitálska pod Vítkovem mezi pražskými hradbami a Invalidovnou, ostatní prostor vyplňovaly zelinářské zahrady a louka u Invalidovny. Pouze kostel Obrácení svatého Pavla s klášterem a několik domů a mlýnů stálo na břehu Vltavy a ostrovech u hradeb v severozápadní části Špitálska.[5] Od Palmovky vedla přes pozemek č. 99 topolová alej až Brandejské silnici (Královská, Sokolovská) proti domu číslo 30.[6]

Po svém otci zdědila vinici Palmovku dcera Voršila, provdaná za Daniela Klementa Palmu. Manželé vlastnili pozemky přibližně padesát let, poté je zdědil jejich syn František Karel. Ten ji v závěti přenechal své dceři Rosalii, která však roku 1745 zemřela mladá a ještě před smrtí ji odkázala své matce Ludmile rozené Květoňové z Rosenvaldu. Ta vinici „pod Žižkovem jdouc z Prahy k lazaretu po pravé straně mezi Malanotovskou a Milerovskou pod Žižkovem oboustranně ležící, s tím v ní se vynacházejícím stavením a co v něm hřebem přibito a hlínou přimazáno jest“[5] prodala ve stejném roce primátoru města Nymburka Martinu Doubravovi.[5]

Roku 1748 koupil vinici zvanou „Klement-Palmová“ i s přístavbou Vojtěch Doubek za 500 zlatých, po jeho smrti roku 1764 prodali jeho dědici Palmovku mezi vinicemi Malanotovskou a Milerovskou lékaři Antonínu Františku Geyerovi z Ehrenbergu, který ji kupoval pro svého syna Ludvíka. Ludvíkova dcera Anna Gayerová z Ehrenbergu prodala Palmovku za 2200 zlatých pražskému zlatníkovi Prokopu Gindlemu. Gindleův majetek byl po jeho smrti roku 1818 odhadnut na 75.911 zlatých, z toho „vinice pod Žižkovem s ovocnými stromy a užitečnými keři na 17.919 zl.“ a „stavení patrové pod Žižkovem č. 11 na 20.150 zl.“.[7]

Průmyslová historie

Přístavba nájemního a obchodního domu Müller & Söhne

Velký majetek Ginleův byl ale zadlužen a nový majitel měl od počátku finanční potíže, které vyústily v úpadek. Roku 1820 prodal správce konkurzní podstaty „vinici Palmovku, stavení č. 11, stáje, kolnu, vinici s ovocnými stromy, keři a zděnými altány, jakož i emfyt. zahrady č. m. 94, 95, 98, 99 a 100 za 28.100 zl.“[8] Josefu Hübnerovi, důchodnímu ve Vršovicích. Ten ji roku 1832 prodal Františku Antonínu Müllerovi za 9.200 zlatých. Müller zde zřídil Manufakturu F. A. Müller & Söhne na výrobu stearinových a lojových svíček a mýdla.[8][9]

Roku 1867 firma Müller & Söhne nechala k budovám manufaktury přistavět nájemní a obchodní dům, který získal čp. 653. Stavba byla mírně zahloubena pod uliční úroveň. Nosná konstrukce stropů byla vytvořena litinovými sloupy, konstrukce krovu a sloupy v patře byly dřevěné.

Od poloviny 20. let 20. století, kdy dům získal novou fasádu, vlastnila výrobnu firma Hanzík a Vodička a tiskla zde kalendáře a plakáty.