Paléographie musicale

Paléographie musicale, neboli hudební paleografie, zkr: Pal. mus., s podtitulem: Les principaux ms. de chant grégorien, ambrosien, mozarabe, gallican, publiés en facsimiles phototypiques par les Bénédictins de Solesmes) je řada významných středověkých chorálních rukopisů, z benediktinského opatství v Solesmes, systematicky zpracovávané pod vedením Doma Andrého Mocquereaua (1849–1930) a od roku 1930 Doma Josepha Gajarda (1885–1972).

Sbírka obsahuje gregoriánské, ambroziánské, mozarabské a galské zpěvy.

Dílo se skládá ze dvou sérií hudebních materiálů („Serie monumentale“ o 19 svazcích, které byly z větší části zpracovány) nalezených v archivech kláštera Solesmes resp. Tournai (svazky VIII-XV) v letech 1889–1958. Vedle reprodukcí obsahují také přepisy a rozsáhlá pojednání k historii a chorální notaci samotné.

Zpracovávané práce pocházejí z mnoha zdrojů: knihovna opatství sv. Havla, knihovna opatství Einsiedeln, British Museum, Bibliothèque de l’École de Médicine v Montpellieru, Kapitulní knihovna v Lukce, knihovna v Laonu, knihovna v Chartres, knihovna worcesterské katedrály, z Francouzské národní knihovny, Kapitulní knihovny v Beneventu, z Bibliotheca vaticana, Biblioteca Angelica v Římě, Univerzitní knihovny ve Štýrském Hradci ad.