Padma vibhušan

Dvakrát ročně, vždy 1. května a 15. září, jsou Výborem pro cenu Padma, který sestavuje indický předseda vlády, přijímány nominace na cenu. Doporučovat významné a záslužné Indy smějí nejvyšší úředníci jednotlivých indických států, ministři s dalšími členy ministerstev, lidé dříve vyznemananí cenou Bharat Ratma a předchozí příjemci ceny Padma Vibhušan. Navržené osoby mohou podle pravidel pocházet z jakékoliv části Indie. Výbor později předloží vybrané nominace předsedovi vlády a indickému prezidentovi k dalšímu schválení. Komu bude vyznamenání nakonec uděleno, je pravidelně oznamováno v Den republiky (tedy 26. ledna) a k samotnému předání medailí dochází v březnu, či dubnu.[3][4][1]

Kancelář tajemníka indického prezidenta vydala dne 2. ledna 1954[1] tiskovou zprávu, v níž oznámila zavedení dvou nových civilních cen. První z těchto cen bylo od té chvíle nejvyšší indické vyznamenání Bharat Ratna. Druhým byla právě cena Padma Vibhušan

Existují celkem tři státní vyznamenání Padma: Padma Vibhušan, Padma Bhušan a Padma Šrí. Padma Vibhušan se udílí za „mimořádné a význačné služby“. Padma Bhušan je vyznamenání za „význačné služby vyššího řádu“ a Padma Šrí je udělována za „význačné služby“.[4][3]

Prvními příjemci ceny byli fyzik Šatendranáth Bose, umělec Nand Lal Bose, hudební skladatel Zakir Hussain, politik Balasaheb Gangadhar Kher, bhútánský Druk Gyalpo Jigme Dorji Wangchuck a diplomat Vengalil Krishnan Krishna Menon. Ti byli oceněni ještě v roce 1954. Tehdejší stanovy neumožňovaly udělení tohoto vyznamenání in memoriam, ale toto pravidlo bylo v lednu následujícího roku změněno.[5]

Padma Vibhušan, spolu s ostatními indickými civilními oceněními, byla dvakrát zamrazena a neudílena. První z těchto období trvalo od července 1977 do ledna 1980, druhé od srpna 1992 do prosince 1995.[1]

Někteří příjemci cenu odmítli, nebo ji po přijetí vrátili. P. N. Haksar, Vilayat Khan, E. M. S. Namboodiripad, Swami Ranganathananda a Manikonda Chalapathi Rau ocenění odmítli přijmout. Historička Romila Thapar odmítla medaili dokonce dvakrát, prvně v roce 1992 a podruhé v roce 2005.[6] Rodinní příslušníci Lakshmi Chand Jaina (2011) a Sharada Anantrao Joshii (2016) odmítli vyznamenání svých příbuzných in memoriam. Indický aktivista, který zasvětil svůj život práci s chudými lidmi trpícími leprou, Murlidhar Devidas Amte, známý spíše jako Baba Amte roku 1991 vrátil medaili, kterou převzal o pět let dříve.

25. ledna 2020 bylo medailí Padma Vibhušan oceněno sedm Indů: George Fernandes, Arun Jaitley, Anerood Jugnauth, Mary Kom, Chhannulal Mishra, Sushma Swaraj a Vishwesha Teertha.[3]