Packet Layer Protocol

Existuje 5 režimů PLP: vytváření spojení, přenos dat, nečinný, rušení spojení a restart.

• Režim vytváření spojení (anglicky Call setup mode) používá se pro vytvoření virtuálního okruhu (VC) mezi dvěma KZD. PLP používá pro vytváření virtuálního okruhu X.121 adresy tvořené 14místnými čísly.
• Režim přenosu dat (anglicky Data transfer mode) je používán pro přenos dat virtuálním okruhem mezi dvěma KZD. Na této úrovni PLP zpracovává segmentaci a skládání segmentů, vkládání bitů, řízení chyb a řízení toku dat.
• Nečinný režim (anglicky Idle mode) se používá, když je vytvořen virtuální okruh, ale neprobíhá žádný přenos dat.
• Režim rušení spojení (anglicky Call clearing mode) se používá pro ukončení relace mezi dvěma KZD a pro zrušení virtuálního okruhu.
• Restart režim (anglicky Restarting mode) je používán pro synchronizaci přenosu mezi dvěma KZD a k nim připojenými UZD (modemy).

PLP paket má 4 typy polí:

• Obecný identifikátor formátu (anglicky General Format Identifier, GFI): identifikuje parametry paketu (zda obsahuje data nebo řídicí informace), jaký typ protokolu s posuvným okénkem se používá, a zda se mají doručovat potvrzení.
• Identifikátor logického kanálu (anglicky Logical Channel Identifier, LCI): identifikuje virtuální okruh přes lokální KZD/UZD rozhraní.
• identifikátor typu paketu (anglicky Packet Type Identifier, PTI): Identifikuje typ PLP paketu (existuje 17 různých typů).
• Uživatelská data (anglicky User Data): obsahuje zapouzdřená data vyšší vrstvy informace když existuje uživatelská data přítomný, jinak přídavný pole obsahující řídicí informace jsou přidala.