Pačmelák

Pačmelák
	Jedinec druhu Psithyrus insularis
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	členovci (Arthropoda);
Podkmen	šestinozí (Hexapoda);
Třída	hmyz (Insecta);
Podtřída	křídlatí (Pterygota);
Řád	blanokřídlí (Hymenoptera);
Podřád	štíhlopasí (Apocrita);
Čeleď	včelovití (Apidae);
Rod	čmelák (Bombus);
Druhy
	pačmelák panenský (Bombus vestalis Geofroy in Fourcroi 1785); pačmelák cizopasný (B. rupestris Fabricius 1793); pačmelák český (B. bohemicus Seidl 1837); pačmelák dlouhosrstý (B. barbutellus Kirby 1802); pačmelák krátkosrstý (B. maxillosus Klug 1817); pačmelák ladní (B. campestris Panzer 1801); Fernaldaepsythirus quadricolor Lepeletier 1832; pačmelák lesní (B. sylvestris Lepeletier 1832); pačmelák norský (B. norvegicus Sparre-Schneider 1918);
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pačmelák (Bombus, dříve Psithyrus) je rod hmyzu z čeledi včelovití (Apidae). Velmi úzká příbuznost s rodem čmelák (Bombus) vyvolala ve vědecké veřejnosti pravděpodobně již uzavřenou diskusi, zda rozlišovat oba rody či sjednotit v jeden rod s názvem čmelák (Bombus) a v rámci tohoto rodu rozlišovat podrod Bombus a podrod Psithyrus.[1] V současnosti nemají pačmeláci vlastní rod a jsou tedy zahrnováni do rodu Bombus.[2]

Pačmeláci jsou parazitický hmyz využívající jako hostitele druhy rodu čmelák (Bombus). Čmelákům jsou na první pohled velmi podobní. Liší se temnějším odstínem zbarvení a u samečků lze rozpoznat odlišnou morfologii kopulačních orgánů. Robustní samičky lze s jistotou rozpoznat podle rozdílné anatomie holeně zadních noh. Na rozdíl od čmeláků, u kterých jsou vyduté, hladké, lesklé a po stranách lemované dlouhými tuhými brvami, u pačmeláků jsou vypouklé a pokryté chloupky po celé ploše. Pačmeláci mají silné a šavlovitě zahnuté žihadlo. Poslední článek zadečku bývá skoro bez chloupků. Další odlišností je, že mají silnější kusadla než čmeláci. Rovněž jim chybí sběrací košíček a voskové žlázy.[2]

Pačmeláci se vyskytují jen jako pohlavní jedinci. Parazitují v hnízdech čmeláků. Samička v nich klade vajíčka. Původní samičku buď zabije, nebo si ji podřizuje. O larvy pečují dělnice hostitelského druhu až do zakuklení. Ze zámotku se pak líhnou jen pohlavně zralí jedinci – samečci a samičky. Kasta dělnic se u pačmeláků nevyskytuje. U jednotlivých druhů pačmeláků většinou dochází k úzké specializaci na parazitismus u jednotlivých druhů čmeláků, kterým se i vzhledově podobají. Například pro pačmeláka českého je hostitelem čmelák hajní, hlavním hostitelem pačmeláka cizopasného je čmelák skalní atd.[3]

Odkazy

Reference

PTÁČEK, Vladimír. Chov čmeláků v laboratoři. Brno: Tribun EU s. r. o., 2008. ISBN 978-80-7399-635-2. Kapitola 4. Zařazení čmeláků v biologickém systému, s. 15–16.
MACEK, Jan, a kol. Blanokřídlí České republiky I. Žahadloví. 2. vyd. Praha: Academia, 2017. S. 478–494.
Pačmeláci a chov čmeláků – Čmeláci PLUS [online]. [cit. 2022-03-27]. Dostupné online. (česky)

Literatura

PTÁČEK, Vladimír. Chov čmeláků v laboratoři. Brno: Tribun EU s. r. o., 2008. ISBN 978-80-7399-635-2. Kapitola 14.2. Pačmeláci Psithyrus ssp., s. 94–97.

Související články

Čmelák

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu pačmelák na Wikimedia Commons

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] PTÁČEK, Vladimír. Chov čmeláků v laboratoři. Brno: Tribun EU s. r. o., 2008. ISBN 978-80-7399-635-2. Kapitola 4. Zařazení čmeláků v biologickém systému, s. 15–16.

[:0-2] MACEK, Jan, a kol. Blanokřídlí České republiky I. Žahadloví. 2. vyd. Praha: Academia, 2017. S. 478–494.

[3] Pačmeláci a chov čmeláků – Čmeláci PLUS [online]. [cit. 2022-03-27]. Dostupné online. (česky)