Přestupovité

Jsou to převážně liány nebo keře, méně často byliny, zpravidla s oddenky. U lián jsou většinou úponky, původem z řapíku. Listy jsou jednoduché, převážně střídavé, řidčeji vstřícné, řapíkaté až skoro přisedlé, většinou bez listových pochev, řidčeji s nimi. Čepel je nejčastěji kopinatá až vejčitá, obvykle kožovitá, celokrajná, většinou s dlanitou žilnatinou, 3-7 hlavních žilek spojeno sítí vedlejších. Jsou to dvoudomé rostliny. Květy jsou většinou v převislých úžlabních květenstvích, v okolících, hroznech či klasech okolíků. Květy jsou malé, okvětních lístků je 6, volné nebo srostlé v okvětní trubku, žlutavé, zelenavé až bronzové barvy. V samčích květech je většinou 6 tyčinek, v samičích někdy staminodia. Gyneceum v samičích květech je srostlé ze 3 plodolistů, čnělky jsou 3, v samčích květech může být přítomno pistillodium. Plodem je bobule, červené, oranžové, purpurové, modré nebo černé barvy[2],[3],[4].

Je známo asi 370 druhů, které jsou rozšířeny ve velké části světa, v tropech až subtropech s přesahem do teplejších částí mírného pásma. V Evropě však poměrně málo, v jižní Evropě roste Smilax aspera, v jihovýchodní Smilax excelsa[5]. Kromě rozsáhlého rodu Smilax roste v Asii ještě cca 12 druhů, které jsou vyčleňovány do menšího rodu Heterosmilax[6], lišící se hlavně srostlými okvětními lístky. Někdy tento rod není uznáván, potom čeleď obsahuje pouze jediný rod Smilax[7]. Rod Rhipogonum, který sem byl někdy řazen, je v systému APG II řazen do samostatné čeledi Rhipogonaceae.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu přestupovité na Wikimedia Commons