Přešťovice (pravěké sídliště)

Germánské sídliště u Přeštovic je archeologická lokalita západně od Přeštovic v okrese Strakonice. Nachází se na jižním a východním úbočí návrší zvaného Na Býkovci na rozhraní katastrálních území Přešťovice a Slaník, asi 5 km východně od Strakonic. Osídleno byl Germány v době římské a je nejlépe prozkoumaným sídlištěm z tohoto období v jižních Čechách. Lokalita je chráněna jako kulturní památka.[1]

Sídliště

Sídliště objevil v roce 1932 Bedřich Dubský. Do té doby se předpokládalo, že jižní Čechy nebyly v době římské osídleny. Částečný archeologický výzkum lokality proběhl už v letech 1933–1934.[2] Ve spojení s dalšími výzkumy byla prozkoumána plocha s rozměry 400 × 250 metrů.[3] Archeologicky zkoumaná plocha zachytila pouze menší část sídliště, takže nelze popsat jeho podobu, která se navíc v průběhu doby měnila. Předpokládá se, že osadu tvořily skupiny zahloubených chat s příslušnými jámami uspořádané do dvorců. Nadzemní kůlové stavby nebyly výzkumem zjištěny.[4]

Pokud se sídliště nelišilo od běžných nížinných sídlišť doby římské, tvořily základní hospodářskou jednotku nadzemní stavba a další stavby a jámy hospodářského účelu. Zdrojem obživy obyvatel bylo zemědělství doplněné pastevectvím.[5] V okolí převládaly listnaté lesy, ve kterých dominoval dub doplněný břízou, borovicí, bukem a vzácněji také dalšími listnatými stromy. Jehličnaté stromy (smrk a tis) zde rostly jen ojediněle.[6]Podle rozboru nalezených kostí lidé využívali zejména prasata, skot, koně, jeleny a srnce. Objevily se také kosti drobných hlodavců, plazů a obojživelníků. I přes blízkost řeky Otavy patřily jediné rybí kosti ploticím.[5] Z nalezených pozůstatků zemědělských plodin bylo možné určit přibližně třetinu. Převládá v nich ječmen (49 %), pšenice dvouzrnka (22 %), žito (13 %) a proso (10 %).[6]

Z řemesel obyvatelé sídliště provozovali hrnčířství a tkalcovství, ale žádný prozkoumaný objekt nesloužil jako specializovaná dílna. Na hrnčířském kruhu byla vyrobena jen malá část nalezené keramiky. Nálezy strusky nepřímo dokládají zpracování železa.[6] Předpokládá se, že sídliště bylo v uváděných řemeslech soběstačné.[6][7]

Pohřebiště

Součástí archeologické lokality je také žárové pohřebiště na návrší zvaném Na Vrcholu (417 metrů) jihovýchodně od sídliště. V nejvyšší části se nachází jeden metr vysoká halštatská mohyla s průměrem dvanáct metrů. Zbytek pohřebiště tvoří žárové hroby uložené převážně v keramických nádobách do nepravidelných řad v době římské.[3] V některých obdobích bylo pohřebiště současné s přilehlým sídlištěm, což je v oblasti jižních Čech výjimečná situace.[8] První průzkum pohřebiště proběhl už v roce 1924 a další pokračoval o deset let později současně s průzkumem sídliště. Na ploše osmi arů bylo prozkoumáno 522 hrobů. Pohřby v nich byly většinou chudé a jen malá část hrobů měla kamenné obložení. Kromě spálených zbytků kostí byly v pohřebních nádobách uloženy kovové a jantarové korále, bronzové jehlice, kostěné hřebeny a pazourky.[3]

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2020-02-07]. Identifikátor záznamu 128389 : Germánské sídliště a pohřebiště. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  2. ZAVŘEL, Petr. Labskogermánské osídlení jižních Čech na příkladu lokality Přešťovice. Hradec Králové, 2016 [cit. 2020-02-07]. 497 s. Dizertační práce. Filozofická fakulta Univerzity Hradec Králové. Vedoucí práce Eduard Droberjar. s. 164. Dostupné online.
  3. germánské sídliště a pohřebiště [online]. Národní památkový ústav [cit. 2020-02-07]. Dostupné online.
  4. Zavřel (2016), s. 171.
  5. Zavřel (2016), s. 162.
  6. Zavřel (2016), s. 163.
  7. Zavřel (2016), s. 164.
  8. Zavřel (2016), s. 388.

Literatura

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.