Přečin

Přečin byl podle trestních zákonů platných v Rakousko-Uhersku a v Československu v letech 1852–1950 a 1970–1990 delikt závažnější než přestupek, avšak méně závažný než zločin (nověji též trestný čin).^[zdroj?!] Takovým přečinem bylo například týrání zvěře.^[zdroj?!] Přečiny projednávaly soudy, avšak v jednodušším procesu než zločin (trestný čin).

Rakousko-uherský trestní zákon o zločinech, přečinech a přestupcích, 117/1852 ř. z., který s novelizacemi platil až do roku 1950, rozlišoval tři druhy trestných činů: přestupek, přečin a zločin. Po nástupu komunismu byly novým trestním zákonem č. 86/1950 Sb. přečiny se zločiny zahrnuty do jednotné kategorie trestný čin, od 1. ledna 1970 pojem přečinu obnovil zákon o přečinech č. 150/1969 Sb., zrušený pak zákonem č. 175/1990 Sb. ke dni 1. července 1990.[1]

Trestní zákoník účinný od 1. ledna 2010 opět přečiny do platného práva zavedl. Přečiny jsou všechny nedbalostní trestné činy a ty úmyslné trestné činy, na něž trestní zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do pěti let (§ 14 odst. 2). Ostatní trestné činy se pak nazývají zločiny.