Příseka

Příseka (německy Pschieseka) je obec v mikroregionu Světelsko, v okrese Havlíčkův Brod, v kraji Vysočina. Leží v nadmořské výšce 420 m n. m. na pravém břehu Sázavy a rozkládá se na území 321 ha (z toho tvoří 48 % orná půda a cca 30 % území je zalesněno).[3] Žije zde 436[1] obyvatel.

Příseka
Kaple
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0631 569348
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíSvětlá nad Sázavou
Okres (LAU 1)Havlíčkův Brod (CZ0631)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice49°40′15″ s. š., 15°25′32″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel436 (2022)[1]
Rozloha3,21 km²
Katastrální územíPříseka u Světlé nad Sázavou
Nadmořská výška420 m n. m.
PSČ582 91
Počet domů148 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduPříseka 8
582 91 Světlá nad Sázavou
[email protected]
StarostaJaroslav Štefáček
Oficiální web: www.priseka.cz
Příseka
Další údaje
Kód obce569348
Kód části obce136247
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Etymologie

Jméno obce Příseka se vykládá z apelativa přeseka „sekání, mýcení lesů, průseč přes les“.[4]

Historie

První písemná zmínka o Přísece pochází z roku 1591. Obec byla součástí světelského panství.

Podle reformy z roku 1774 musela být každá obec přidělena k některé škole. Přísecké děti chodily do školy ve Světlé nad Sázavou, kde se až do roku 1860 vyučovalo německy. Škola se nacházela nejprve v malé budově čp. 1 u kostela, později byla umístěna v nově upraveném panském špitále čp. 101.[5] Nové budovy se děti dočkaly v roce 1879. Věřící římskokatolického vyznání také spadali pod farnost ve Světlé nad Sázavou[6] a navštěvovali tamní kostel sv. Václava. Židé se v Přísece trvale neusadili, výjimkou byla jen rodina Heřmana Ohrensteina, který provozoval po roce 1850 hospodu v Přísece čp. 6.[7] V roce 1862 byl zahájen provoz parní pily, která byla postavena nákladem 36 400 zlatých na pozemcích, jež byly zakoupeny od občanů Příseky.[8]

Před druhou světovou válkou byl v obci též kamenický závod, centrála Rolnického družstva, výroba nábytku a restaurace u nádraží.[9] Druhá světová válka si i v Přísece vybrala svou daň. Přísečtí rodáci František Prokop a Václav Radil prošli několika nacistickými věznicemi, Marie Pejcharová a Kateřina Ptáčníková zahynuly při náletu na vlak ve Světlé nad Sázavou 28. prosince 1944.[10]

V roce 1992 byly od Příseky odděleny obce Služátky a Pohleď.[11]

Doprava

Na pozemcích katastru obce byla v letech 1867–1871 postavena železniční stanice. Obec protíná silnice ve směru Světlá nad Sázavou – Malčín a Pohleď.

Občanská vybavenost

Současná občanská vybavenost zahrnuje budovu obecního úřadu, kde se nachází též prostory hostince a knihovny, součástí komplexu je i kulturní dům a přilehlý park a hřištěm pro nejmenší. Okolo nádraží ČD jsou objekty pro dřevozpracující průmysl, stavebniny, sběrné suroviny a zpracování kamene, u nádraží se též nachází restaurace. Zemědělské pozemky obdělává Malčínská a. s. Pro sportovní využití je určeno hřiště s travnatým povrchem. V obci je též rybník.[9]

V obci působí myslivecké sdružení, které též provozuje střelnici. Nedaleko kapličky na návsi stojí požární zbrojnice sboru dobrovolných hasičů. Oba tyto spolky se podílejí na společenském a kulturním životě v obci, pořádají plesy, zábavy a soutěže.[9] V 70. letech se v blízkosti kapličky konaly závody do vrchu, po roce 2000 závody rallye.

Demografie

Schaller uvádí, že v roce 1787 stálo v Přísece 20 domů s číslem popisným.[12] Vývoj počtu obyvatelstva ukazuje tabulka.

Vývoj počtu obyvatel Příseky[13] [14]
Rok 1825 1840 1870 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 157 169 228 270 240 260 309 349 383 411 305 329 321 334 319 396

Pamětihodnosti

Uprostřed návsi se nachází opravená kaplička Panny Marie[15] (N 49.67097 E 15.42569), která byla postavena v roce 1866 „ke cti Boží, k ochraně lidí všech a k odvrácení všech pohrom“. Rostou u ní tři staleté lípy. Ve věžičce kapličky byla při rekonstrukci nalezena listina z roku 1868 popisující dění ve vsi za pruské války.[16] [17] Během první světové války byl z kapličky zrekvírován zvon.[18]

Další sakrální památkou je kamenný křížek[19] (N 49.67119 E 15.41908) a barokní socha Panny Marie[20] (N 49.67633333 E 15.41602778), která je zpodobena jako Immaculata (tj. Neposkvrněného početí), v tradičním zobrazení je to dívka zašlapující hada, jenž obtáčí sféru. Jedná se o dílo neznámého místního mistra. Socha v životní velikosti je umístěna na vysokém podstavci, jehož střední část je po stranách zdobená volutami a na čelní straně rytým zrcadlem s ustupujícími a zaoblenými rohy. Na soše lze nalézt zbytky polychromie. Kvalitní barokní práce patrně dílensky souvisí se skupinou soch před farním kostelem ve Světlé nad Sázavou.[21]

Galerie

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. www.obce-mesta.info. www.obce-mesta.info [online]. [cit. 2013-05-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-18.
  4. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách - Jejich vznik, původ, význam a změny, III. díl, M-Ř. Praha: Česká akademie věd a umění, 1951. S. 483.
  5. DOUBEK, Eduard. Světlá nad Sázvou v zrcadle dějin. Praha: Panorama, 1992. ISBN 80-7038-284-8. S. 38.
  6. www.farnostsvetla.cz
  7. www.jiriorten.cz
  8. DOUBEK, Eduard. Světlá nad Sázvou v zrcadle dějin. Praha: Panorama, 1992. ISBN 80-7038-284-8. S. 47.
  9. www.priseka.cz
  10. DOUBEK, Eduard. Světlá nad Sázvou v zrcadle dějin. Praha: Panorama, 1992. ISBN 80-7038-284-8. S. 47.
  11. www.havlickuv-brod.mza.cz
  12. DOUBEK, Eduard. Světlá nad Sázvou v zrcadle dějin. Praha: Panorama, 1992. ISBN 80-7038-284-8. S. 36.
  13. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 558–559.
  14. DOUBEK, Eduard. Světlá nad Sázvou v zrcadle dějin. Praha: Panorama, 1992. ISBN 80-7038-284-8. S. 139.
  15. www.pamatky-venkova.cz. www.pamatky-venkova.cz [online]. [cit. 2013-05-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-22.
  16. www.knihovnapriseka.webk.cz
  17. MAŠKOVÁ, M. - NEVÍMOVÁ, L. - AUERSVALD, E. - ČAPEK, J. Přísecké lípy, Světelský zpravodaj, březen 2013, s. 28-29. www.kyticesvetla.cz [online]. [cit. 2013-05-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-02-16.
  18. DOUBEK, Eduard. Světlá nad Sázvou v zrcadle dějin. Praha: Panorama, 1992. ISBN 80-7038-284-8. S. 47.
  19. www.pamatky-venkova.cz. www.pamatky-venkova.cz [online]. [cit. 2013-05-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
  20. www.pamatky-venkova.cz. www.pamatky-venkova.cz [online]. [cit. 2013-05-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
  21. www.dedictvivysociny.cz

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.