Přísednice
Přísednice (j. č., tedy: ta Přísednice, do Přísednice, v Přísednici; lidová výslovnost Příšednice) je vesnice, část města Zbiroh v okrese Rokycany. Nachází se v údolí Zbirožského potoka asi 3 km na severozápad od Zbiroha. Prochází zde silnice II/235. Je zde evidováno 71 adres.[2] V roce 2011 zde trvale žilo 46 obyvatel.[3]
Přísednice | |
---|---|
Kaplička na návsi | |
Lokalita | |
Charakter | vesnice |
Obec | Zbiroh |
Okres | Rokycany |
Kraj | Plzeňský kraj |
Historická země | Čechy |
Zeměpisné souřadnice | 49°53′3″ s. š., 13°45′ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 46 (2011)[1] |
Katastrální území | Přísednice (1,7 km²) |
Nadmořská výška | 373 m n. m. |
PSČ | 338 08 |
Počet domů | 34 (2011)[1] |
Přísednice | |
Další údaje | |
Kód části obce | 55883 |
Kód k. ú. | 655881 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přísednice je také název katastrálního území o rozloze 1,7 km2.[4]
Historie
Nejstarší písemná zmínka o vsi, tehdy zvané Přísečná Lhota (villa Lhota videlicet Przieseczna), se nachází v tzv. Rožmberském urbáři z roku 1379. Název postupně prošel řadou obměn (v 16. století Přísečnice, v 17. století Přísetnice), od roku 1904 se užívá v nynější podobě.[5] Ve feudálním období ves příslušela ke zbirožskému panství, vyjma malé části, která se v 16. století připomíná k Drahoňovu Újezdu.
První písemná zpráva o vsi je z roku 1379. Později se uvádí jako ves pustá, náležící k Drahoňovu Újezdu ve vlastnictví Vratislava z Mitrovic. Ten v roce 1585 ves prodal Ladislavovi st. z Lobkovic na Zbiroh. Roku 1670 se připomíná nad vsí "obora vlčí" do které se chytali vlci. Přísednice se může pyšnit rodákem, akademickým malířem Václavem Jedličkou (1862–1928), který pocházel ze starého mlynářského rodu Jedličků (16. stol.). Vystudoval akademii v Praha, Paříž a Antverpy. Byl žákem profesorů Seuqense a Čermáka. Na studiích se setkal s Alfonsem Muchou. Jeho četné obrazy jsou ve sbírkách muzea v Rokycanech, Zbirohu a Plzni.
O Matčině hoře se vypráví, že když nás neohrožoval nepřítel, zaznívalo z vnitra hory klepaní kladívek kovkopů dobývajících zlato. Uprostřed hory prý sedí za zlatým stolcem spanilý mládenec, který dává v určitou dobu horu otevírat. Všechno zlato Matčiny hory bude prý vydáno celému národu, až pomine loupežné přepadávání jednoho národa druhým.
Reference
- Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
- Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 257.
- Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-18.
- PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Svazek III. Praha: Česká akademie věd a umění ve Státním nakladatelství učebnic, 1951. S. 483.
- brožura Mikroregion Zbirožsko
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Přísednice na Wikimedia Commons
- Katastrální mapa katastru Přísednice na webu ČÚZK