Pěnovec

Pěnovec je odrůda travertinu. Patří mezi sladkovodní vápence. Pravý travertin vzniká z minerálních pramenů, kdežto pěnovec vzniká ve vodních tocích. Pokud je takto vzniklý vápenec nezpevněný, nazývá se pěnovec.

Pěnovec
Pěnovec, Ľubochnianska dolina, Velká Fatra
Zařazení	sedimentární
Hlavní minerály	kalcit, aragonit
Akcesorie	limonit,…
Textura	pórovitá
Barva	béžová, šedá

Pěnovcový mokřad patří k nejcennějším biotopům Podkrušnohorské výsypky

Pěnovce jsou nezpevněné světle šedé, žlutavé až červenkavé, většinou výrazně porézní sedimenty. Většinou bývají nevrstevnaté.[1] Pokud je pěnovec tvořen spojením drobných valounků, bývá nazýván kalkrusta.

Vzniká tak, že voda při průchodu horninou rozpouští vápenec, zvláště pokud je v ní přítomen oxid uhličitý. Na povrchu pak stačí oteplení nebo odebrání oxidu uhličitého rostlinami a vzniká vrstva pěnovce. Díky značné rychlosti srážení vápence může obsahovat i fosilie soudobých organismů, které vápnitý sediment přerostl a udusil.

Dříve byly pěnovce využívány zemědělci k hnojení polí a k neutralizaci kyselých půd.

V pěnovcovém mokřadu optimálně probíhá srážení hydrogenuhličitanů s vodním sloupcem vysokým jen několik milimetrů.[2]