Překážky v jezdeckém sportu

Sada stojanů a bariér (klád) či jiných elementů - profily (plůtky, vlnky apod.) tvořících jeden kompaktní prvek, přes který kůň skáče. Počet skoků parkuru se rovná počtu jednotlivých prvků, které musí kůň překonat.

Dva nebo více skoků postavených do řady za sebou mezi kterými je nula až dva cvalové skoky. Kombinace se všemi skoky je považována za jednu překážku. Pokud jezdec zastaví u libovolného skoku kombinace, musí kombinaci znovu překonat jako jeden celek (tedy všechny skoky dané kombinace)

Jeden, nebo v případě parkurových kombinací (dvojskok, trojskok) více skoků, postavených do tratě parkuru. Počet překážek se rovná počtu samostatných skoků plus počet kombinací.

Dvě překážky postavené na rovné linii nebo do oblouku, u kterých je přesně naměřená vzdálenost (a tím udaný počet cvalových skoků). Vzdálenost mezi skoky určuje stavitel parkuru (musí být větší než dva cvalové skoky, na tři cvalové skoky se staví jen velmi výjimečně). Distance se může skládat jak se samostatných skoků, tak ze skoku a kombinace. Každá překážka v distanci je počítána samostatně[1]. Pokud jezdec zastaví u libovolné překážky distance, znovu překonává jen překážku u které zastavil.

Kláda umístěná v hácích na stojanech tvořící skok přes který kůň skáče. Bariéra může též ležet na zemi a částečně nahrazovat kavaletu, nebo diktovat koni místo odskoku či doskoku. Z jednotlivých bariér se skládají skoky, popřípadě jsou umístěny samostatně na zemi či v řadách[2].

Kavaletou se rozumí bariéra (kláda) umístěná do nízkého křížku nebo jiného podstavce tak, aby neležela přímo na zemi. V žádném případě nelze kavaletou nazývat kládu ležící přímo na zemi - v takovém případě je nutné použít označení bariéra. (této chybné slovní záměny se často dopouští jezdci i trenéři). Křížek nebo podstavec umožňuje nastavení různé výšky bariéry od země a zároveň fixuje bariéru na správném místě i v případě lehkého kontaktu s nohou koně, což je zásadní rozdíl mezi bariérou a kavaletou.

Křížek je výškový skok skládající se ze dvou stojanů a dvou překřížených bariér[3].

Skok skládající se ze dvou stojanů a několika bariér. Je to jedna z nejčastěji užívaných překážek při parkurovém skákání[4].

Branka je výškový skok, ohraničený dvěma obdélníkovými stojany. Nájezd na tuto překážku je náročný z důvodu zmenšeného prostoru mezi stojany.

Jedná se o nejtěžší překážku z parkuru, kterou jezdec není povinen překonat. Bývá o stupeň vyšší, než je úroveň daného parkuru. Zároveň bývá odlišena vzhledem a označena cedulkou na stojanu, která znázorňuje žolíka. Za překonání závodní dvojice získává dvojnásobný počet bodů než za překonání poslední povinné překážky. Obtížnost může být zvýšena jak výškou překážky, tak jejím umístěním (obtížný nájezd) nebo jejím tvarem / vzhledem.Li

Vodní příkop

Je ohraničená vodní plocha v moderním parkuru často tvořena gumovým či plastovým prvkem zahrabaným do povrchu kolbiště. V doskokové části se nachází bílý pruh, který značí konec vodního příkopu a kůň na něj nesmí došlápnout[5]. Jedná se o šířkový skok

Liverpool je vodní příkop, bazének či jiný prvek zadržující vodu pod skokem (liverpool musí obsahovat vodu), nad kterým je umístěna bariéra (kolmý skok nebo oxer). Dle šířky vodní plochy pod skokem a typu skoku se jedná buď o výškový, nebo výškovo-šířkový skok.

Traken je suchý příkop nad kterým je umístěna bariéra (kolmý skok nebo oxer). Dle šířky vodní plochy pod skokem a typu skoku se jedná buď o výškový, nebo výškovo-šířkový skok.

Oxer je výško-šířkový skok skládající se obvykle ze dvou kolmých skoků postavených v těsné blízkosti za sebou, průčelí průčelí nájezdové strany obsahuje zpravidla více vodorovných bariér či jiných prvků (profilů), na zadní straně pouze jednu bariéru umístěnou do bezpečnostních háků. Oba kolmé skoky jsou stejně vysoké[3].

Dvojbradlí je velmi podobné oxeru. Jedná se také o výško-šířkový skok. Od oxeru se však liší výškou prvního a druhého kolmého skoku, první může být nižší[6]. (nikdy nesmí být níže zadní bariéra)s

Trojbradlí

Trojbradlí vypadá podobně jako dvojbradlí, je však rozšířeno ještě o jeden kolmý skok. Skok připomíná schody, kdy první kolmý skok je nejnižší a následující dva se vždy zvyšují. Třetí kolmý skok je tudíž nejvyšší[6]. Variantou k trojbradlí může být tzv. kozí hřbet, který je taktéž tvořena ze tří kolmých skoků v těsné blízkosti. Jediný rozdíl je ve výšce třetího kolmého skoku, který je ve stejné výšce jako první (druhý kolmý skok se stává nejvyšším[7].

Jedná se o výško-šířkový skok postavený z dřevěných bloků umístěných na sebe.[8].

Vějíř je výško-šířkový skok, který je z jedné strany tvořena jedním stojanem ze kterého vycházejí tři bariéry. Každá bariéra má na druhém konci svůj vlastní stojan. Skok je zakřiven do oblouku[9].

Jedná se o minimálně dva skoky v řadě, mezi nimiž není ponechán prostor ani pro jeden cvalový skok[3].

Distance

Dvojskok tvoří dva libovolné skoky, mezi kterými je ponecháno místo na jeden nebo dva cvalově skoky. Oba skoky ve dvojskoku jsou v závodech počítány jako jedna Překážka. V plánku parkuru jsou vždy značeny písmeny a, b (např. 8a, 8b)[10].

U trojskoku platí stejná pravidla jako u dvojskoku. Je ale tvořen třemi libovolnými skoky, mezi nimiž je taktéž jeden nebo dva cvalové skoky[8]. V plánku parkuru jsou vždy značeny písmeny a, b, c (např. 10a, 10b a 10c). Mezi skoky A a B může být jiný počet cvalových skoků, než mezi skoky B a C.

Živý plot tvoří zastřižené keře, před nimiž se nachází dobře viditelný bílý plůtek[11].

Živý plot

Tato překážka vypadá jako živý plot. Místo doskoku je oproti odskokové části snížena (cca o 50 cm).

V dostizích steeplechase se můžeme setkat se dvěma variacemi vodního příkopu. Jedná se o malý vodní příkop a velký vodní příkop, které se liší pouze šířkou. Vzhledem připomíná plastový bazén v zemi[12].

Jedná se o uměle vytvořený hliněný val. Kůň s jezdcem musí překonat prudké stoupání a následně okamžité klesání.

Jedná se o distanci (viz parkurové překážky) tvořenou dvěma živými ploty.

Francouzský skok je tvořen dvěma živými ploty. Mezi nimi je příkop. Oba živé ploty i s příkopem musí dvojice překonat jedním skokem.

Překonání anglického skoku začíná plotem. Těsně za plotem následuje příkop a překážka je zakončena živým plotem.

Vodní příkop

Jedná se o náhlý pokles terénu[11].

Zeď tvoří kamenná zídka spolu s odskokovou lištou. Ta je umístěna před samotnou zdí a kůň musí odskočit před ní.

Jedná se o hluboký žlab v zemi. Začátek příkopu je viditelně označen[13].

Jedná se o nejčastější skok v celém závodě. Tento skok tvoří živý plot, před kterým se nachází dřevěný plot.

Jsou to živé ploty vysoké až dva a půl metru, kterými kůň musí z větší části proskočit[11].

Kmen

Dřevěná překážka trojúhelníkového tvaru, kterou kůň přeskakuje v nejširším místě.

Živý plot tvoří zastřižené keře, mají podobný vzhled jako živé ploty ve Steeplechase[14].

Využívány jsou položené široké kmeny očištěné od větví.

Překážka připomínající široké schodiště. Překážku lze využívat v obou směrech (nahoru a dolu), v případě, že je překážka užita směrem dolu, můžeme použít také výraz Drop[15].

Tento skok se skládá z pevného základu a živého plotu. Kůň tímto skokem proskakuje.

Jedná se o překážku, kde si jezdec může vybrat směr, kterým tuto překážku překoná.

Jedná se o přírodní nerovnost v terénu. Může být různě dlouhý a hluboký. Též za ním může následovat například živý plot.

Vodní překážka

Překážka skládající se z jednotlivých klád, může tvořit kolmé skoky, oxery, trojbradlí (viz Parkur)[16].

Dřevěná překážka vzhledem připomínající podélně rozpůlené kavalety.

Jedná se o příkop nad kterým se nachází vyvýšená kláda.

Jedná se buď o klasický vodní příkop, nebo o vodní plochu, kterou kůň probíhá. Můžou se vyskytovat také typy vodních překážek, kdy kůň s jezdcem opakovaně seskakuje do vody a vyskakuje nebo překonává překážky přímo ve vodě.

Distanci tvoří několik překážek za sebou v bližší vzdálenosti, než je obvyklé.

• DOBEŠ, Josef. Jízda na koni: [trénink jezdce a koně ve skokovém ježdění všestrannosti a drezuře]. Vyd. 2., v Nakl. a vydav. Cesty 1. Praha: Cesty, 1997, 200 s., [32] s. obrazových příloh. ISBN 80-7181-169-6.
• DILLON, Ernest. Výcvik skokového koně: tréninková příručka pro úspěšné parkúrové skákání na všech úrovních. Vyd. v češtině 1. Praha: Brázda, 2012, 189 s. ISBN 978-80-209-0396-9.
• MEIER, Reinhard. Samostatně v sedle: cíl a skladba tréninku, drezurní cviky, skoková gymnastika, parkúrové ježdění. Vyd. v češtině 1. Praha: Brázda, 2001. ISBN 80-209-0300-3.
• THELWELL, Jane: Jumping cross-country fences. Buckingham: Threshold, 1991. ISBN 9781872082073.
• MARTIN, Martha. Steeplechase. New York: Crabtree Pub., c2010. ISBN 0778749819.

• Jezdectví
• Parkurové skákání
• Soutěž všestranné způsobilosti
• Anglické ježdění
• Dostih

• Obrázky, zvuky či videa k tématu překážka v jezdeckém sportu na Wikimedia Commons
• http://www.equichannel.cz/
• http://www.cjf.cz/discipliny/
• http://www.fei.org/
• http://www.equitv.cz/