Ottova vila (Zbraslav)

Vila byla postavena na zahradním pozemku protáhlého tvaru.[2] Ten sahal na svém východním konci až k navigační cestě, která vedla podél břehu Vltavy.[2] V západním průčelí domu byl vytvořen (západní) vchod do vily krytý klenutým loubím.[2] Objekt byl navržen jako letní dům s řadou dekorativních, figurálních a ornamentálních detailů.[3] Jižní průčelí vily bylo lemováno terasou[3] (se vzdušnou pergolou).[2] Tato terasa byla propojena s druhou terasou u východního průčelí.[3] Východní strana vily obsahovala široký vstup se schodištěm vedoucím do zahrady.[3] Na toto „zahradní průčelí“ (hlavní vnější stranu budovy) původně navazovalo stromořadí.[2]

Centrální prostor přízemí vily tvořila patrová sloupová hala, ze které ústila schodiště do nadzemního podlaží.[2] Okna jídelny směřovala do zahrady, kuchyně byla začleněna do suterénu budovy.[2] Přízemí obsahovalo dámský pokoj.[2] Ten byl propojen s pánským pokojem (situován na západ).[2] Ložnice jakož i další obytné místnosti se nacházely v prvním patře vily a také v jejím podkroví.[2]

Po smrti Jana Otty v roce 1916 rodina nakladatele Otty dům dále používala až do roku 1920, kdy byla nemovitost odprodána.[1] O 15 let později (1935) získal vilu československý stát.[1] Během druhé světové války byl dům zkonfiskován ve prospěch Velkoněmecké říše.[3] Od 50. let dvacátého století sloužil objekt ministerstvu dopravy a českým drahám jako budova železničního učiliště.[3] Za socialismu vila vyhořela a zchátrala.[1] Ottova vila je památkově chráněna od 7. března 1991. V roce 1995 vilu od města převzali manželé Borensteinovi z Belgie a objekt zrekonstruovali do původní podoby.[1] Záplavy v roce 2002 vilu zatopily (voda dostoupila až k podlaze v přízemí).[1] V roce 2002 byla dokončena rekonstrukce vily soukromým investorem.[3] Nyní je Ottova vila v majetku Městské části Praha-Zbraslav.[3]