Ostrów Lubelski
Ostrów Lubelski je město a sídlo stejnojmenné gminy ve východním Polsku v okrese Lubartów v Lublinském vojvodství.
| Ostrów Lubelski | |
|---|---|
 Kostel Neposkvrněného početí | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 51°29′28″ s. š., 22°51′18″ v. d. |
| Časové pásmo | SEČ/SELČ |
| Stát |  Polsko |
| Vojvodství | Lublinské |
| Okres | Lubartów |
| Gmina | Ostrów Lubelski |
  Ostrów Lubelski | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 29,77 km² |
| Počet obyvatel | 2 196 (2012) |
| Hustota zalidnění | 75 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Józef Gruszczyk |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | ul. Partyzantów 1 21-110 Ostrów Lubelski |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
První písemná zmínka o vsi Ostrów pochází z roku 1441. Podle zprávy biskupa Zbigniewa Oleśnickiho před rokem 1423, který tudy cestoval s Vladislavem Jagellou do Litvy, byla oblast bažinatá, zalesněná a neobydlená. V roce 1442 byla založena farnost. Dne 25. ledna 1548 polský král Zikmund I. Starý povýšil vesnici na královské město a udělil jí městská práva. Město se řídilo magdeburským právem. V roce 1657 Ostrów téměř kompletně vyhořel. Na konci 17. století měl Ostrów přes 2100 obyvatel. Rozvíjela se zde řemesla jako sladovnictví, kožešnictví, krejčovství, ševcovství a pekařství. Ostrów jako královské město existovalo do roku 1864, kdy se stalo opět vsí. Statut města byl obnoven 4. února 1919.
Během druhé světové války byl Ostrów jedním z center partyzánské aktivity.
Samospráva
Vedle města Ostrów Lubelski existuje v rámci gminy rovněž starostenství v těchto vsích:
Bójki, Jamy, Kaznów, Kaznów-Kolonia, Kolechowice Drugie, Kolechowice Pierwsze, Kolechowice-Folwark, Kolechowice-Kolonia, Rozkopaczew I, Rozkopaczew II, Rudka Kijańska a Wólka Stara Kijańska.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ostrów Lubelski na Wikimedia Commons
- (polsky) Oficiální internetové stránky
