Ostřice pevná

Jedná se o rostlinu dosahující výšky nejčastěji 5–20 (zřídka až 30) cm.[1] Je vytrvalá, hustě trsnatá, tvoří nápadné polštářovité drny, oddenky jsou krátké.[2] Listy jsou střídavé, přisedlé, s listovými pochvami. Lodyha je tupě trojhranná, hladká, mnohem delší než listy [3] Bazální pochvy jsou žlutohnědé, nerozpadavé.[3] Čepele jsou do 4 mm široké, poměrně krátké, jen cca 5 cm, zřídka až 8 cm, růžicovitě rozestálé, od báze se postupně zužující a zašpičatělé.[2][1] Ostřice pevná patří mezi různoklasé ostřice, nahoře je klásek samčí, dolní klásky jsou pak samičí. Dolní listen je krátce pochvatý se štětinovitou čepelí, kratší než květenství.[2] Samčí klásek je 1, je stopkatý, často nicí,[3] samičích klásků je nejčastěji 1–3, jsou stopkaté, 5–10 mm dlouhé.[3][2] Okvětí chybí. V samčích květech jsou zpravidla 3 tyčinky. Blizny jsou většinou 3. Plodem je mošnička, která je nejčastěji 3,5–4,5 mm dlouhá, lysá, jen v horní části na úzkém křídle brvitá, nahoře zúžená v celkem dlouhý dvouzubý zobánek.[2] Každá mošnička je podepřená plevou, která je rezavě hnědá s úzkým blanitým lemem a se zeleným středním žebrem, o trochu kratší než mošnička.[3]

Ostřice pevná je druh středoevropských až jihoevropských hor, vyhledává většinou bazický substrát. Roste především v Alpách a Karpatech s přesahem do hor severního Balkánu.[4] Někdy je udávaná i z Pyrenejí, což je patrně mylné.[5] V České republice neroste, nejblíže ji najdeme ve slovenských vápencových Karpatech a Alpách.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu ostřice pevná na Wikimedia Commons