Osmolalita

Osmolalita je množství osmoticky aktivních látek rozpuštěných v jednotce hmotnosti rozpouštědla. Obvykle se vyjadřuje v Osm/kg nebo ve zlomcích této jednotky.

Osmolalita vyjadřuje počet rozpuštěných částic v kilogramu čistého rozpouštědla. Naproti tomu osmotická koncentrace (také osmolarita, což je už nedoporučený starší název[1]) udává počet rozpuštěných částic v litru výsledného roztoku.

Osmolalita je rovna součinu molality a počtu částic vzniklých disociací jedné molekuly.

Srovnáme-li vodné roztoky glukózy, NaCl a Na₂SO₄, všechny o stejné molalitě 1 mol/kg, budou se jejich osmolality lišit. Molekula glukózy nedisociuje, proto je osmolalita tohoto roztoku rovna 1 Osm/kg. Roztok NaCl disociuje tak, že z jedné molekuly NaCl vzniknou dva ionty (Na⁺, Cl⁻), proto osmolalita tohoto roztoku je 2 Osm/kg. Roztok Na₂SO₄ disociuje na tři aktivní ionty – Na⁺, Na⁺ a SO₄²⁻, proto je osmolalita tohoto roztoku 3 Osm/kg. Tento výpočet platí pouze pro ideální, tedy extrémně zředěné roztoky.

Většina tělesných tekutin jsou však reálné, tj. neideální roztoky, u nichž je reálná osmolalita menší než osmolalita ideální. K získání hodnoty reálné osmolality je třeba znát osmotický koeficient roztoku, kterým se vynásobí hodnota ideální osmolality roztoku.

Fyziologická hodnota osmolality plazmy je asi 300 mOsm/kg vody.