Osljabja

Osljabja (rusky Ослябя) byla druhá ze tří bitevních lodí třídy Peresvet postavených pro ruské carské námořnictvo v 90. letech 19. století, ačkoli zpoždění stavby způsobilo, že byla dokončena jako poslední. Loď byla součástí druhé tichomořské eskadry vyslané na Dálný východ během rusko-japonské války v letech 1904–05 a sloužila jako vlajková loď kontradmirála barona Dmitrije von Fölkersama. Osljabja byla potopena 27. května 1905 v bitvě u Cušimy a stala se první "ocelovou" bitevní lodí, která byla potopena samotnou námořní palbou.[1] Zdroje se liší v přesném počtu obětí, ale více než polovina její posádky klesla ke dnu s lodí.

Základní údaje
Typ:	predreadnought
Třída:	Peresvet
Uživatelé:	ruské carské námořnictvo
Jméno podle:	Rodion Osljabja
Zahájení stavby:	21. listopadu 1895[Pozn. 1]
Spuštěna na vodu:	8. listopadu a 1898
Uvedena do služby:	1903
Osud:	Potopena v bitvě u Cušimy roku 1905
Cena:	11 340 000 rublů
Takticko-technická data
Výtlak:	14 639 t
Délka:	132,4 m
Šířka:	21,8 m
Ponor:	8,0 m
Pohon:	30 kotlů Belleville, 3 parní stroje s trojčitou expanzí 3 lodní šrouby 14 500 ihp (10 813 kW)
Palivo:	uhlí
Rychlost:	18 uzlů (33 km/h; 21 mph)
Dosah:	6 200 nám. mil (11 500 km; 7 100 mi) při 10 uzlech (19 km/h; 12 mph)
Posádka:	27 důstojníků 744 námořníků
Pancíř:	102–229 mm pás 51–76 mm paluba 229 mm věže
Výzbroj:	4× kanón ráže 254 mm (2×2) 11× 152mm kanón 20× 75mm kanón 20× 47mm kanón 8× 37mm kanón 5× 381mm torpédomet 45 min
Operační nasazení
Nasazení:	Rusko-japonská válka