Oscar Mathisen

Oscar Wilhelm Mathisen (4. října 1888 Kristiania10. dubna 1954 Oslo) byl norský rychlobruslař.

Oscar Mathisen
Oscar Mathisen (1915)
Celé jménoOscar Wilhelm Mathisen
Datum narození4. října 1888
Místo narozeníKristiania, Norsko
Datum úmrtí10. dubna 1954 (ve věku 65 let)
Místo úmrtíOslo, Norsko
PříbuzníSigurd Mathisen (sourozenec)
Rychlobruslařská kariéra
Reprezentaceod 1907
Konec kariéry1929
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Mistrovství světa
zlato 1908 Davos víceboj
zlato 1909 Kristiania víceboj
zlato 1912 Kristiania víceboj
zlato 1913 Helsinky víceboj
zlato 1914 Kristiania víceboj
stříbro 1910 Helsinky víceboj
Mistrovství Evropy
zlato 1909 Budapešť víceboj
zlato 1912 Stockholm víceboj
zlato 1914 Berlín víceboj
stříbro 1908 Klagenfurt víceboj
stříbro 1913 Petrohrad víceboj
bronz 1910 Viipuri víceboj

V roce 1907 se poprvé zúčastnil světového šampionátu, následně se poprvé stal norským mistrem. O rok později premiérově zvítězil na Mistrovství světa. V dalších letech, do roku 1914, vyhrál i na MS 1909, 1912, 1913 a 1914 (počet pěti získaných titulů mistra světa překonal až Sven Kramer v roce 2013) a na evropských šampionátech v letech 1909, 1912 a 1914. Šampionem Norska se stal také v letech 1909, 1910, 1912, 1913 a 1915. Během své kariéry dosáhl 14 světových rekordů, z nichž ten v závodě na 1500 m z roku 1914 nebyl pokořen 23 let. Po první světové válce se Mathisen stal profesionálním rychlobruslařem a v roce 1920 vyhrál profesionální světový šampionát. Závodů se účastnil až do svých 40 let, poslední starty absolvoval v roce 1929. V roce 1954 zastřelil svoji ženu Sigrid, která trpěla těžkými depresemi, a následně spáchal sebevraždu.[1][2]

Jeho bratr Sigurd Mathisen byl rovněž rychlobruslař.

Na počest Oscara Mathisena, jednoho z nejúspěšnějších rychlobruslařů začátku 20. století, je od roku 1959 každoročně udělována cena Oscara Mathisena, která je určena pro nejúspěšnějšího rychlobruslaře sezóny.

Odkazy

Reference

  1. OLSEN, Inger Anne. Selvmordene vi sensurerer [online]. Aftenposten.no, 2011-10-19 [cit. 2015-03-06]. Dostupné online. (norsky)
  2. BREKKE, Lasse Bruun. Da folkehelten ble drapsmann [online]. Side3.no, 2011-03-12 [cit. 2015-03-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02. (norsky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.