Orel (okres Chrudim)

Obec Orel se nachází 4 kilometry jihovýchodně od města Chrudim. Sousedí přímo s městy Chrudim a Slatiňany. Leží na rovině východně od Slatiňan, východně od řeky Chrudimky a východně od severního okraje CHKO Železné hory.

Rozkládá se v rovinatém terénu, který je na severní straně ohraničen kopcem s osadou Tři Bubny, na jihu jsou nedaleko výběžky Železných hor se Skalkou a Žumberkem a na jihozápadě se terén za Slatiňany zvedá k vrchům Chlum a Hůra. Na severozápadě je na dohled hrana náhorní planiny nazývaná Vlčí Hory.

Podloží obce tvoří Česká křídová pánev, která je z většiny tvořena opukou, která pochází z období křídového moře. Orel se nachází v místě, kde bývalo rozsáhlé, zaniklé jezero. Zůstávaly po něm bažiny a později rašeliniště tzv. Orliny. Od 17. století je doloženo kopání rašeliny na Orlinách a ještě v 19. století se zdejší rašelina používala jako topivo a stelivo. Rašelina se také používala v první chemičce v Lukavici na pražení vytěženého pyritu.

O výskytu bažin a rašelinišť může svědčit i možný výklad vzniku názvu sousedního města Slatiňany = slatina = rašeliniště = bažina. V Orli se dříve těžila opuka a červenice, které byly používány ke stavbě domů. Skály po těžbě opuky byly zavezeny komunálním odpadem a nejsou již znatelné.

Název obce je rodu ženského. Skloňuje se jako „obec“ (4.p.č.j = 1.p.č.j.; vidím Orel). Proto ukazujeme „ta Orel“. Jméno obce je poprvé doloženo v roce 1360. Vzniklo starobylou přivlastňovací příponou z osobních jmen a zaznamenala Orlův dvůr. Později se začala užívat podoba jména Vorel, s pravopisnou variantou Worel, ale od roku 1924 bylo nařízeno používat původního tvaru Orel.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1360.

Při archeologickém výzkumu před stavbou druhé části obchvatu Chrudimě a Slatiňan byly na území sousední obce Vlčnov nalezeny významné doklady pravěkého osídlení, které se dotýká, nebo zasahuje do katastru Orle.

Znak a prapor udělil obci Orel dne 16. února 1999 Parlament České republiky. Znak je navržen jako černý orel s červenou zbrojí ve stříbrném štítě. Orel drží v (jeho) pravém pařátu na červené žerdi stříbrný prapor s červenými napínacími háky ke kuši. Vycházelo se z historie obce Orel.

Ideový tvůrce podoby praporu a znaku byl Miroslav Pavlů, definitivní výtvarnou podobu jim dal Zdeněk Valebný. Tvůrci vycházeli z erbovního znamení domácí vladycké rodiny z Orle, pozdějších Orelských ze Sán. Přesněji ze znaku Michálka ze Sán, který sloužil ve vojsku krále Jiřího z Poděbrad a který měl v erbu dva křížem přeložené háky k natahování samostřílu, jež se dnes staly znakem obecního praporu.[4]

Spolkový život byl v Orli bohatý zvláště v období první republiky. Fungovalo zde několik spolků, družstev i politických stran. Např. Český červený kříž, Český svaz žen, Honební společenstvo, Junák – svaz skautů a skautek ČR, Sbor dobrovolných hasičů, Spolek chovatelů a další.

Nyní zde působí např. sdružení maminek Orelský bubínek, které se spojily a pořádají různé akce. Dále v Orli funguje fotbalový klub TJ Orel, který hraje okresní přebor. Oddíl má 4 fotbalová družstva.

• Kostel svatého Jiří u Tří Bubnů
• Statek čp. 41 z 19. století s ozdobným štítem.[5]

• Orel
• Tři Bubny

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Orel na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Orel v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Orel v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)