Ordoliberalismus
Ordoliberalismus je německá varianta sociálního liberalismu, která zdůrazňuje důležitost státu pro zajištění fungování volného trhu s cílem dosažení takových ekonomických výsledků, které budou nejblíže těm teoreticky potenciálním.
Vývoj
Ordoliberalismus se začal formovat v druhé polovině 30. let. Nebyl však reakcí na hospodářskou krizi, byl pouze opozicí k nacionálně socialistickému hospodářskému systému. Teorii rozvíjeli němečtí ekonomové a žaci Freiburského učení jako Walter Eucken, Franz Bohm nebo Leonhard Miksch.
Ordoliberalistické teorie výrazně pomohly k formování německé ekonomii po 2. světové válce, avšak idea sociálně-tržního hospodářství se nemohla do hospodářství tak snadno implementovat díky tomu, že byl zavedený korporativismus. Nicméně ordoliberalisté pomohli především ve vytváření a rozvoji hospodářské soutěže.
V 60. letech začala důležitost a vliv ordoliberalismu klesat, přesto se mnozí němečtí ekonomové k tomuto směru stále hlásí.
Lingvistické pojetí
Der Orden (řád, pořádek) + Der Liberalismus (liberalismus). Slovo pochází z němčiny, kde tento směr také vznikl. Ordoliberalisté byli přesvědčení, že řád se sám od sebe nevytvoří ani neudrží, pořadí slov tedy není náhodné.
Teorie
Ordoliberalisté říkají, že stát musí vytvořit prostředí pro ekonomiku a zároveň udržet přiměřenou úroveň kompetice. Obava byla, že jestli stát nezvládne dělat aktivní kroky k udržení soutěže, tak se monopolní subjekty na trhu budou vyvíjet, což zaprvé rozvrátí veškeré výhody, které jinak poskytuje tržní ekonomika a zadruhé dost možná postupně rozloží vládní systém, tím, že ekonomická moc bude mít možnost transformovat se do moci politické.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ordoliberalism na anglické Wikipedii.