Orální optimismus a pesimismus
Orální optimismus a pesimismus jsou pojmy, které zavedli psychologové Paul Kline a Ron Storey, když se roku 1980 pokoušeli empiricky a z pozic biologické psychologie prokázat relevanci klasického pojmu Sigmunda Freuda "oralita", tedy ověřit, zda lze určit nějaký "orální charakter" jedince. Kline a Storey dospěli k názoru, že lze skutečně indikovat optimismus u osob, které zásadně ovlivnil uspokojivý pobyt u mateřského prsu, a naopak pesimismus u osob, které byly u mateřského prsu frustrovány. Orální optimismus se vyznačuje družností, přizpůsobivostí, závislostí na lidech a zálibou v novinkách. Orální pesimismus nezávislostí, vulgaritou, nepřístupností a netrpělivostí.
Literatura
- Kline, P. Storey, R.: The Aetiology of the Oral Character, Journal of Genetic Psychology 136/1980
- Fonagy, P. Target, M.: Psychoanalytické teorie, Praha, Portál 2005
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.