Operace Jiskra

Plánování operace začalo koncem listopadu 1942. Měli ho na starost generálové Govorov a Mereckov, dohledem byl pověřen maršál K. J. Vorošilov. Původně byly plánovány dvě samostatné ofenzivy realizované po sobě. Přesný termín se měl přizpůsobit počasí, přesněji síle ledu na řece Neva. Nakonec se však rozhodlo, na Govorovovo naléhání, aby ofenzívy začaly současně. Govorov navrhl sílu sedmi až osmi divizí pro každou část operace útočící ve dvou sledech po 4 a 3 divizích s jednou v záloze. Dále doporučoval podporu tankovými, ženijními a dělostřeleckými jednotkami. Stavka plán s úpravami schválila 2. prosince a v jeho průběhu poskytla oběma frontům posily. Přípravy byly ukončeny do 1. ledna 1943, ale slabý led na Něvě způsobil odklad operace na 10. - 12. leden. Krátce před začátkem operace se jako vysláný koordinátor zapojil generál Žukov.[4]

Situace na frontě 22. ledna

Operaci předcházelo intenzivní noční bombardování vybraných cílů. 12. ledna v 9.30 zahájilo palbu dělostřelectvo na obou frontách. V 11.50 se pohnula pěchota čtyř divizí Duchanovovovy armády na překročení řeky Něvy po ledě. V 18.00 již byly přes Něvu postaveny mosty, které umožnily přechod těžkých tanků. Průlom se podařil jen na středním úseku se ziskem předmostí 5 x 3 km, křídla zaostala. Severní (levé) křídlo však po přeskupení využilo průlom ve střední části a k večeru prvního dne již postupovalo na sever k Šlisselburgu. Druhý den operace pokračovala dalším postupem o 4 km východně na středním úseku a 1,5 km severně na severním úseku. Pravé křídlo nebylo až tak úspěšné a v podvečer muselo dokonce ustoupit o 2 km po německém protiútoku. Na Volchovském frontu začal útok Romanovského armády v 11.15 a Starikovovovy v 11.35. Postup byl pomalejší, na konci druhého dne bojů se podařilo dobýt jen jeden 3 kilometry hluboký a druhý menší klín do německých obranných pozic. 14. ledna se do boje nasadily jednotky druhého sledu Duchanovovy armády, tyto však byly nasazovány postupně a rozptýleně, co oslabilo jejich účinek. Podobně nevhodně se nasazovaly i druhosledové jednotky Volchovského frontu. 18. ledna b 9.30 se i Dělnické osady č 1. spojily hrotové jednotky obou front. Kolem oběda se začaly spojovat i další jednoty severněji a jižněji. Tím se uzavřela kapsa kolem Šlisselburgu a Lipky s obklíčenými německými jednotkami. Ve 14.00 byl obsazen Šlisselburg a začala likvidace německých jednotek v obležení. Zároveň se hlavní síly obou armád stočily na jih k Siňavinu, svého cíle však nedosáhly. Ofenzíva ochabla koncem měsíce a fronta se stabilizovala severně a východně od Městečka č. 1 a č. 2, jižně od Dělnické osady č. 6 a stanice Podgornyj až po Gontovoja Lipka.[4]

Operace skončila vítězstvím Rudé armády. Za 7 dní pronikla 15 km do hloubky německé obrany a dobyla několik měst a obcí. Výsledkem operace bylo vytvoření pozemního koridoru 8-10 km širokého na jižním břehu Ladožského jezera, který umožnil otevřít komunikaci s obléhaným Leningradem. Strategicky výsledek operace vyloučil možnost německo-finského spojení. Nepodařilo se však dobýt Siňavino ani přilehlou Siňavinskou vrchovinu. Rudá armáda utrpěla 115 082 ztrát (33 940 zabitých, zajatých nebo nezvěstných, 81 142 zraněných) z 302 800 nasazených podle odtajněných archivů. Němci uvádějí oficiální ztráty 12 000 mrtvých. Během této operace (18.1.) Byl generál Žukov povýšen na maršála.[4]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Operácia Iskra na slovenské Wikipedii.