Opatov (okres Svitavy)

Opatov (latinsky Abbatis villa, německy Abtsdorf)[3] je obec v okresu Svitavy a Pardubickém kraji. PSČ obce je 56912, její nadmořská výška 438 m. Žije zde přibližně 1 200[1] obyvatel.

Opatov
Kaple svatého Jana Nepomuckého
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0533 578487
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíSvitavy
Okres (LAU 1)Svitavy (CZ0533)
Kraj (NUTS 3)Pardubický (CZ053)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice49°49′30″ s. š., 16°30′17″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 187 (2022)[1]
Rozloha29,73 km²
Katastrální územíOpatov v Čechách
Nadmořská výška438 m n. m.
PSČ569 12
Počet domů358 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduOpatov 159
56912 Opatov v Čechách
[email protected]
StarostaIng. Petr Kovář
Oficiální web: www.obecopatov.cz
Opatov
Další údaje
Kód obce578487
Kód části obce111457
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nachází se zde železniční stanice na hlavní trati Brno - Česká Třebová; zastavují zde pouze některé osobní vlaky.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1347. V 1. polovině 13. století byl založen kostel sv. Antonína poustevníka snad na starších románských základech.[4] V letech 1575–1579 proběhly renesanční úpravy kostela,[4] roku 1689 byla k severní zdi presbytáře přistavěna kaple[4] a mezi roky 1702 a 1703 došlo k přístavbě severní boční lodi.[4]

V roce 1930 byla většina z 1981 obyvatel německé národnosti. K obci náleží osady Hvězda (Stern) při bývalém panském dvoře se správní budovou (Zámečkem) a Nový Rybník (Neuteich) při cestě do Semanína. K obci náležela dnes již zaniklá osada Královec.

Pamětihodnosti
  • Gotický kostel svatého Antonína Poustevníka
  • Barokní kaple svatého Jana Nepomuckého
  • Márnice, kruhová stavba, před opravou se zbytky renesančního sgrafita
  • Mohutná barokní fara s velkým hospodářským dvorem
  • Zbořená rychta pod kostelem
  • Dolní hospodářský dvůr s obytnou patrovou budovou
  • Zámeček Hvězda (Stern), mohutná stodola se sýpkou a chlévy bořeny 2006/7
  • Sousoší svatého Jana Nepomuckého ve středu obce
  • Kamenný kříž před hřbitovem
  • Pomník 30 obětí 2. světové války
  • Kamenný most pod kostelem
  • Rybníky Hvězda a Vidlák
  • Přírodní rezervace Králova zahrada, zamokřený lesní porost s bohatým výskytem bledule jarní
  • Kaple v osadě Nový Rybník zničena opravou pomocí asf. šindele a plast. oken, věž neobnovena
  • Královec (něm. Königsberg), zaniklá osada mezi Opatovem a Anenskou Studánkou, opuštěná kaple zbořena z rozhodnutí obce Opatov na jaře 2008

Nález prehistorického Deinotheria

K nálezům kostí a koster pravěkých chobotnatců v prostoru mezi Opatovem a Českou Třebovou docházelo v průběhu 19. století při stavbě a terénních úpravách železniční tratě Česká Třebová - Brno. Jednalo se o náhodné nálezy a dnes je možné předpokládat výskyt dalších paleontologických nálezů v této oblasti.

Jak uvádí prof. Rudolf Musil jednalo se o objevy nejméně 4 - 5 jedinců. Datace prvních nálezů je nejasná. První depot kostí a zubů z roku 1852 byl odvezen do vídeňského muzea, kde byl ztracen. Další nález snad z roku 1853 (autor se domnívá, že se jednalo o rok 1852) byl učiněn při stavbě železniční trati v blízkosti obce Opatov. Byla nalezena dobře zachovalá kostra a okolní flóry. Nález je v současnosti možné spatřit v paleontologických sbírkách Národního Muzea v Praze. Kostra patřila mladšímu jedinci (podobně jako ostatní nálezy koster v prostoru Opatov - Česká Třebová) druhu Deinotherium levius.

Poslední nález byl učiněn v roce 1899 při likvidaci sesuvu půdy v blízkosti České Třebové. Kostra byla vyzvednuta částečně a byla určena jako Deinotherium cuvieri.

Prof. Rudolf Musil upozorňuje na možnost dalších nálezů mezi Opatovem a Českou Třebovou. Oblast se stala velmi důležitou pro studium rodu Deinotherium a to nejen z pohledu české paleontologie. Nález pomohl vyřešit problematiku zařazení Deinotheria z pohledu evoluční biologie 19. století. Kouskovité a neucelé nálezy Deinotreria v 18. a 19. století vedly vědce k závěrům, že se jednalo o kytovce, sirény atd. [5]

Pověsti
  • Jednou se na louce za obcí pásla prasata a jedna svině vyryla ze země zvon. Lidé se z toho velmi radovali, protože jejich obec dosud zvon neměla. Když jej však zavěsili do kostela a rozhoupali, zvon při zvonění volal: „Sau! Sau!“ (tj. svině). Lidem bylo líto krásných ozdob na zvonu, leč nezbylo, než jej nechat přelít. Po přelití už zvonil krásně.
  • Opatov a Hvězda[6]

Osobnosti

Z Opatova pocházel Jan Deml. Jeho vnuk, kněz a spisovatel Jakub Deml (1878–1961) popisuje v Mohyle historii rodu. V kapitole 19 podává popisnou črtu o tom, jak se s Pavlou Kytlicovou a bratrem Antonínem vypravili do Opatova, aby nalezli dědův rodný domek.

Družba
  • Drezzo (část města Colverde) (Itálie)

Ostatní

V obci je od 17. července 2006 v provozu sluneční elektrárna využívající solární články s výkonem 60 kilowattů.[zdroj?]

Reference
  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. http://www.zwittau.de/orte/abtsdorf/abtsdorf.htm Abtsdorf bei Zwittau
  4. Pomezí Čech a Moravy, svazek 4. Kovařík Petr, Emporové kostely s podélnou dispozicí a jejich příklady na okrese Svitavy, str. 23 až 53
  5. MUSIL, Rudolf. Paleontologické nálezy v České Třebové a okolí. Vlastivědné zajímavosti Českotřebovka. 1997, čís. 9.
  6. Šustrová Drahomíra, Svitavské pověsti, Svitavy 1996

Literatura
  • ŠORM, Antonín. Pověsti o českých zvonech. Praha: V. Kotrba, 1926.
  • DEML, Jakub. Mohyla. Praha: Vyšehrad, 1948.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.