Oligotrofní vody

Oligotrofie je termín vážící se k množství živin v substrátu. Oligotrofní půdy nebo oligotrofní vody jsou málo bohaté na živiny.

Tekoucí oligotrofní vody jsou obvykle bohaté na kyslík. Velmi často jsou bohaté na různost životních forem. Tekoucí oligotrofní vody jsou často menší vodní toky – potoky, říčky. Stojaté oligotrofní vody jsou bohaté na různost životních forem, které se různým způsobem vyrovnávají s nedostatkem živin a mohou být v závislosti na teplotě a vlastnostech zdroje vody nasyceny kyslíkem. Mezi stojaté oligotrofní vody lze řadit i rašelinná jezírka, které mají vodu s vysokým obsahem huminových kyselin. Jejich voda je „dystrofní“.

Oligotrofní vody najdeme na území ČR v různých polohách, nejspíše však na území bez vlivů člověka, zejména v dostatečné vzdálenosti od intenzivní produkce zemědělství (hnojiva používaná v zemědělství jsou silným zdrojem živin). Někdy se oligotrofní nádrže vyskytují na místech antropogenní činnosti, těžby písku, štěrku, kamene nebo rašeliny. Oligotrofní toky a nádrže najdeme například v oblastech jižních Čech, NP Šumava, Krkonoš, Žďárských vrchů nebo Polabí.
Oligotrofní nádrž se zásaditou reakcí a vysokým obsahem vápníku je v zatopeném lomu Velká Amerika. Velmi malá úživnost spolu s vysokým obsahem hydrogenuhličitanových iontů způsobuje modrozelené až zelené zabarvení vody. Voda je však během celého roku mimořádně průhledná.[3] [4]

Porost parožnatek ve vodě

V oligotrofních vodách lze nalézt vodní mechy a parožnatky. V prostředí v okolí oligotrofní vody převažují bublinatky (Utricularia intermedia, U. minor, U. ochroleuca, U. bremii), rašeliník (Sphagnum), rosnatka, zevar nejmenší a ostřice (Carex lasiocarpa, C. rostrata). V oligotrofních vodách nežije mnoho vyšších živočichů, najdeme zde jen výjimečně ryby (Pstruh obecný potoční), častější jsou larvy hmyzu (jepice, chrostíci). Výskyt rezervoáru oligotrofní vody je podmínkou vzniku rašeliniště.

V oligotrofních jezerech s malým množstvím živin (hlavně fosforu) a nízkou produkcí fytoplanktonu mají namísto řas či sinic větší význam spíše bakterie a bakteriofágní prvoci. Úlohu nejvyššího článku potravního řetězce zde přejímají (kromě nálevníků) mixotrofní bičíkovci, tj. zástupci fytoplanktonu, kteří jsou kromě primární produkce zároveň schopni fagocytovat bakterie, a doplňovat si tak zásoby fosforu. Růst baktérií je zde limitován převážně nízkou teplotou.[5]

• Jezero Königssee je hlubokým oligotrofním jezerem pod ledovcem v rakouských Alpách.
• Národní přírodní památka Blanice – povodí horní Blanice s největší středoevropskou populací perlorodky říční
• Rašeliniště Kapličky – rybníček U překopané hráze na severním okraji rašeliniště byl v minulosti zřejmě využíván k extenzivnímu chovu ryb. V současnosti se jedná o typicky oligotrofní až dystrofní nádrž.

Životní formy v oligotrofních vodách může ohrozit zvýšení obsahu živin, které může mít za následek změnu vody na eutrofizovanou, kde je velký podíl odumřelé biomasy a rozklad biomasy bateriemi způsobí kyslíkový deficit[6] a zhroucení přirozených procesů odbourávajících nadbytek živin. Voda se opticky změní na zakalenou a nadměrné množství živin je odbouráváno pomocí hnilobných bakterií za vzniku toxických zplodin. Nebezpečím je také znečištění pesticidy nebo těžkými kovy.