Oleg Sus

Oleg Sus (9. září 1924 Brno22. listopadu 1982) byl český estetik, literární vědec a kritik. Používal pseudonymy gs, Olaf, ajlavník, A. Arché, D. Bredon, De Death, Larsen, Tlalok aj.

Oleg Sus
Narození9. září 1924
Brno
Úmrtí22. listopadu 1982 (ve věku 58 let)
Brno
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Brně
Povoláníspisovatel, pedagog, publicista, kunsthistorik, kritik, literární vědec, estetik a filozof
Manžel(ka)Milada Susová
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život

Po maturitě (1944) vystudoval na Masarykově univerzitě bohemistiku a estetiku (PhDr. 1950). Poté začal přednášet na Filozofické fakultě v Brně, v roce 1960 se stal kandidátem filologických věd (CSc.), roku 1964 se habilitoval pro obor estetika.

Roku 1964 se stal členem Svazu československých spisovatelů a začal externě přispívat do časopisů Host do domu a Index.

V roce 1965 vyučoval estetiku na Filozofické fakultě v Brně, kde působil až do roku 1971, kdy byl z politických důvodů donucen odejít. Poté byl bez práce, živil se pouze občasným psaním článků pod jmény svých přátel nebo pod pseudonymy. Později přispíval do zahraničních časopisů.

Ocenění

1965 Cena nakladatelství Blok, Brno (za knihu Metamorfózy smíchu a vzteku)

Dílo

Zabýval se především otázkami estetiky, obecné teorie umění a literární vědy.

Publikace

  • Metamorfózy smíchu a vzteku (soubor studií, 1963, 2., rozš. vyd. 1965)
  • Geneze sémantiky hudby a básnictví v moderní české estetice, vydání z roku 1969 šlo do stoupy, další vydání až v r. 1990
  • A Contribution to the Prehistory of Relations between Formalism and Semantics. The Czech Semantics in statu nascendi. A Historical Retrospect, Urbino 1975
  • Estetické problémy pod napětím. Meziválečná avantgarda, surrealismus, levice, Praha 1992
  • Geneze sémantiky hudby a básnictví v moderní české estetice. Dvě studie o Otakaru Zichovi, Praha 1992
  • Bez Bohů geneze?, Brno 1996

Texty v katalogu k výstavě

  • 1964 Nálezy (Jirásek Nepraš Steklík)
  • 1965 Vlasta Zábranský: Možnosti
  • 1968 Naděžda Plíšková: Grafika
  • 1967 Karel Nepraš & Jan Steklík
  • 1968 Křižovnická škola čistého humoru bez vtipu (Páni ředitelé Karel Nepraš, KŠ & Jan Steklík, KŠ)

Literatura

  • Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 2, s. 1387-1388, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
  • Slovník zakázaných autorů. Praha : SPN 1991, s. 402–404.
  • Igor Zhoř, Strukturalismus a sémantika v díle Olega Suse (pokus o výběrovou bibliografii), in: Sborník památce Olega Suse, Praha-Brno 1988 (samizdat)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.