Olave Baden-Powellová

V roce 1912 se na lodi ploucí přes oceán setkal anglický jezdecký důstojník a zakladatel skautingu Robert Baden-Powell s profesorem Soamesem a jeho dcerou Olave. Než dopluli do cíle, Robert se s Olave zasnoubil a 30. října 1912 měli svatbu.[2]

Byla světovou náčelnicí skautů. Za první světové války, v letech 1914 – 1918, se skauti i skautky velice osvědčili. Olave měla dvě malé děti, a přesto odjela do Francie a podílela se na práci v útulku pro vojáky. V roce 1918 ji zvolili náčelnicí anglických skautek. Za rok se jí narodilo třetí dítě. Později manželé Baden – Powellovi pečovali i o tři osiřelé neteře, vychovávali tedy šest dětí.

Z podnětu Olave Baden-Powellové byl v roce 1919 založen International Council (mezinárodní rada), kterou pak vedla. V roce 1920 zorganizovala první mezinárodní konferenci skautek v Exfordu. Poté měla na starost korespondenci dětí se zahraničím.[3]

• Britská válečná medaile – Spojené království, 1919
• dáma velkokříže Řádu britského impéria – Spojené království, 1932 – udělil král Jiří V. jako ocenění její dobrovolnické práce[4]
• Záslužný kříž – Polsko, 1933
• Řád bílé růže – Finsko, 1934
• Medaile stříbrného výročí krále Jiřího V. – Spojené království, 1935
• Korunovační medaile Jiřího VI. – Spojené království, 1937
• Řád Fénixe – Řecko, 1949
• Národní řád cti a zásluh – Haiti, 1951
• Řád Bernarda O'Higginse – Chile, 1959
• Řád peruánského slunce – Peru, 1959
• Řád Vasco Núñeze de Balboa – Panama, 1959
• Národní řád cedru – Libanon, 1960
• Řád posvátného pokladu – Japonsko, 1963
• Řád dubové koruny – Lucembursko, 1965