Okna (Ralsko)

Zdivo v bývalých Oknech v Ralsku

Okna se nacházela po obou stranách silnice z Hvězdova do Jablonečku v nadmořské výšce zhruba 320 metrů na planině, obklopené lesy.[1] Vesnice stávala v místech, kde silnice vychází z lesa a začíná stoupat na pláně. Obcí vedla prašná silnice přes Jabloneček až do Mnichova Hradiště. Kvůli poloze v blízkosti tankové střelnice se z někdejších Oken nedochoval žádný dům. Pozemky, na nichž se nacházela zaniklá obec, jsou nyní součástí obory Židlov.[5][6]

Jedinými dochovanými pozůstatky někdejší vesnice jsou maštale a sklepy, které jsou vyhloubeny v blízkých skalnatých svazích při cestě z Hvězdova. Západně od obce bývaly pískovcové lomy. Na stěnách někdejších lomů lze spatřit stopy po zásazích střel a nápisy v azbuce, jimiž se zde "zvěčnili" příslušníci sovětské armády. Ve středu obce byl rybníček, v němž byla zachycována dešťová voda. Podle tohoto zdroje vody se rybníku přezdívalo Nebesák.[1] Plocha někdejšího rybníka je nyní zcela zarostlá, dodnes tu však rostou dva javory, které stály před místní školou.[5]

Dalšími osadami pod správou Oken byly vesnice Poustka neboli Dolní Okna na západě a Kracmanov, ležící asi 1,5 km jihovýchodně od Oken.[7] Mezi Dolními Okny a Okny u pramene Ploužnického potoka stávala myslivna. Po myslivně, která se nacházela v údolí, zbyly jen její základy, staré stromy a místopisný název U Myslivny v nivě Ploužnického potoka.[8] Ve svahu u bývalé myslivny lze spatřit dva skalní sklepy, přičemž v jednom z těchto sklepů se nachází boční pramen Ploužnického potoka. Tento pramen sloužil jako zdroj pitné vody pro myslivnu.[5]

Na počátku 16. století byla Okna součástí majetku Jana z Vartenberka se sídlem na Děvíně.[1] Později byla Okna s dalšími místními obcemi spojena s loukovským panstvím, které se od roku 1725 stalo součástí panství Svijany.[1]

Obec Okna, stejně jako další sídla v okolí, byla mimo dosah vodních toků. Byly zde však vydatné podzemní zdroje vody a tak takřka každé stavení bylo vybaveno vlastní studnou. Mimoto ještě vznikaly malé rybníčky – hloubené nádrže, kde se hromadila dešťová voda pro náhlou potřebu (požár, napájení dobytka). Okolní lesy byly z větší části panským majetkem knížete Rohana se sídlem na Sychrově u Turnova. Roku 1889 byla v obci zřízena škola. V zimě při nepřízni počasí se v Oknech vyučovalo střídavě v jednotlivých usedlostech.

Roku 1899 byl v Oknech zřízen vlastní hřbitov. Před 1. světovou válkou byly v Oknech a Poustce varny smůly. Po 1. světové válce byla u silnice do Mimoně ještě poslední provozovna, kde se vyrábělo pálením dřevěné uhlí.

Při sčítání lidu roku 1921 bylo v Oknech 87 domů s 331 obyvateli (21 Čechů a 310 Němců). Farní úřad byl v Jablonečku, četnická stanice, pošta a telegraf v Olšině (2 km), železniční stanice byla v Mimoni (11,75 km).[9] Historie Oken, Kracmanova i Poustky (Dolních Oken) končí rokem 1948, kdy toto území bylo zabráno pro cvičiště československé armády.[1]