Odorín

Odorín je obec na Slovensku v okrese Spišská Nová Ves, v Košickém kraji.

Odorín
Poloha
Souřadnice48°56′ s. š., 20°38′ v. d.
Nadmořská výška439 m n. m.
StátSlovensko Slovensko
KrajKošický
OkresSpišská Nová Ves
Tradiční regionSpiš
Odorín
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha9,14 km²[1]
Počet obyvatel955 (31.12.2017)
Hustota zalidnění104,5 obyv./km²
Správa
Statusobec
StarostaMária Goduľová[2]
Vznik1263 (první písemná zmínka)
Oficiální webwww.obecodorin.sk
Telefonní předvolba053
PSČ053 22
Označení vozidelSN
NUTS543403
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Polohopis

Obec se nachází v jižní části Hornádské kotliny v údolí potoka Odorica. V nadmořské výšce 435 – 531 m n. m.

Sousední obce

Odorín sousedí s obcemi Harichovce, Danišovce, Markušovce, Lieskovany, Spišská Nová Ves, Jamník, Matejovce nad Hornádom

Historie

Staré a cizí názvy obce

  • 1263 Odorín, Odorinum, Edelin
  • 1287 Odorinum, Oderin
  • 1435 Odorinum sive Edelény
  • 1773 Odorín

Německý název: Dirn
Maďarský název: Odorín, Szepesedelény

Politika

Starostové obce

1990 – 1998 Jozef Janecek (KDH)
1998 – 2002 Mikuláš Živčák (KDH)
2002 – 2006 Mikuláš Živčák (ANO + KDH + SDKÚ) 2010 – 2014 Mikuláš Živčák (ANO + KDH + SDKÚ)

Zastupitelstvo

1990 – 1994 – 12 poslanců
1994 – 1998 – 12 poslanců (11 KDH, 1 HZDS)
1998 – 2002 – 12 poslanců (4 HZDS, 4 KDH, 4 SNS)
2002 – 2006 – 7 poslanců (5 KDH, 2 HZDS)
2010 – 2014 – poslanců

Obyvatelstvo

Vývoj obyvatelstva od roku 1869:

Rok sčítání Počet obyvatel Počet domů
1869 572 -
1880 658 104
1890 555 97
1900 536 113
1910 580 115
1921 573 104
1930 506 101
1950 538 111
1961 605 115
1970 700 142
1980 740 168
1991 789 192
2001 872 208

Složení obyvatelstva podle náboženského vyznání (2001):

Počet obyvatel  %
Římskokatolická církev 820 94,0
Řeckokatolická církev 24 2,8
Evangelická církev a. v. 2 0,2
Bez vyznání 19 2,2
Ostatní a nezjištěno 7 0,8

Složení obyvatelstva podle národnosti (2001):

Počet obyvatel  %
Slovenská 867 99,4
Česká 1 0,1
Ostatní a nezjištěno 4 0,5

Kultura a zajímavosti

Památky

Katolická fara

Postavena na starším barokním základě, klasicistně upravená roku 1826. Jednopodlažní čtyřosá budova s obdélníkovým půdorysem ve středu s rizalitem, krytá těžkou mansardovou střechou. Místnosti mají klášterní klenbu.

Katolický kostel sv. Mikuláše biskupa

Pozdně – raně gotický, postavený ve druhé polovině 13. stol. – původně jednolodní, zaklenutím lodě na střední sloup v polovině 15. stol. dostal zdánlivě dvoulodní síňovou dispozici. V 18. stol. zbarokizován, roku 1807 rozšířen přistavěnou severní kaplí a roku 1921 renovován. Presbytář se čtvercovým půdorysem má křížovou žebrovou klenbu, žebra vybíhají z konzolových, listy zdobených hlavic, původně podepřených oblými příporami. Loď měla rovný dřevěný strop. V polovině 15. stol. ji zaklenuli na střední polygonální pilíř. Na její severní straně původní pozdněrománský portál v ostění s dvěma sloupky na každé straně, jejichž hlavice jsou zdobeny stylizovanými listy. Boční kaple Panny Marie Sněžné z roku 1807 s křížovou hřebenovou klenbou je do lodi kostela otevřená arkádami. Do kaple vede ozdobný portál datovaný na rok 1807. V raně gotickém presbytáři je výklenkové pastoforium z konce 13. stol. Fasády a věže byly barokně upravené v 18. stol. V horních etážích věže jsou na vnitřní straně zazděná sdružená okna z druhé poloviny 13. stol. s půlkruhovými záklenkami a středním sloupkem pozdně – raně gotického přechodného slohu. Hlavní oltář a boční oltář sv. rodiny je novogotický z druhé poloviny 19. stol. Oltář sv. Jana Nepomuckého je rokokový z druhé poloviny 18. stol., s rokajovými ornamenty. V boční severní kapli je klasicistní oltář Panny Marie z období kolem roku 1807, portikového typu, v něm je pozdněgotická socha Madony z roku 1460 – 1480. Kazatelna je rokoková a je z druhé poloviny 18. stol. Obraz sv. Mikuláše biskupa je z bývalého hlavního oltáře, na pozadí obrazové kompozice je pastýř se stádem. Kamenná křtitelnice má palmetové víčko z první poloviny 18. stol. Socha Ukřižovaného, klasicistní z první poloviny 19. stol. Zvon je z roku 1575. Na půdě jsou barokní sošky P. Marie, Boha – Otce, sv. Jana evangelisty, sv. Mikuláše. Pocházejí z bývalého vnitřního zařízení kostela z 18. stol. oltářní obraz sv. Mikuláše biskupa, olejomalba na plátně z roku 1857, dnes je na faře v Markušovcích. Ve zdi ohrady kostela pískovcový epitaf faráře Josefa Šoltys, jehož zavraždili 13.8.1831 za cholerového povstání.

Hospodářství a infrastruktura

Farní úřad

Římskokatolický – č.. d. 35
Duchovní správce: Roland Ferenc (* 1970)
Kaplan: Marián Jabrocký (* 1978)

Školství

  • Mateřská škola – č.. d. 65
  • Základní škola – č.. d. 65

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Odorín na slovenské Wikipedii.

  1. Registre obnovenej evidencie pozemkov [PDF 118 kB]. Bratislava: Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky, 2014-08-19 [cit. 2018-06-21]. S. 4. Dostupné online. (slovensky)
  2. Seznam zvolených starostů obcí, městských částí a primátorů měst ve volbách do orgánů samosprávy obcí [online]. Bratislava: Štatistický úrad Slovenskej republiky, rev. 2014-11-16. Mária Goduľová je v seznamu. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.