Obléhání Rhodu (1480)

Roku 1480 malá skupina rytířů Řádu svatého Jana sloužící jako posádka ostrova Rhodos odolala osmanskému útoku.

Obléhání Rhodu
konflikt: Osmanské války v Evropě

Obléhání Rhodu. Na vyobrazení se nacházejí v popředí neapolské lodě, v pozadí pak turecký tábor.
trvání: 23. května - 17. srpna 1480
(tj. 2 měsíce, 3 týdny a 4 dny)
místo: ostrov Rhodos
výsledek: vítězství řádu
strany
Osmanská říše Řád rhodských rytířů
velitelé
Mesih Paša Pierre d'Aubusson
Antoine d'Aubusson

síla
70 000 mužů
100–162 lodí
s 10 000–15 000 muži
(ne víc než 20 000)
3 000 janičářů		 300–500+ rytířů
300 seržantů
2 000–4 000 vojáků
ztráty
9 000 mrtvých
15 000 raněných		 lehké ztráty

Útok

Dne 23. května 1480 se u Rhodu v zátoce Trianda objevila osmanská flotila čítající 160 lodí. Flotilu doprovázela i sedmdesátitisícová armáda pod vedením Mesiha Paši.[1] Posádku rhodských rytířů vedl velmistr Pierre d'Aubusson.

Prvním osmanským strategickým cílem bylo získání pevnosti svatého Nikolase (sv. Mikuláše), která byla pro johanity klíčovým bodem v obraně přístavu Mandraki a přístavu ve východní zátoce Akandie. Osmanské dělostřelectvo udržovalo nepřetržité bombardování a od 9. června dále podnikala osmanská pěchota řadu útoků. Posádce přispěchal na pomoc sám velmistr d'Aubusson a po zarputilém boji se rhodským rytířům podařilo nepřítele odrazit.

K druhému útoku na město došlo v blízkosti židovské čtvrti na východním úseku hradeb směrem k zátoce Akandia, kde byla posádka slabá. Zatímco byly hradby ostřelovány osmanským dělostřelectvem, rhodští rytíři a místní obyvatelé vyhloubili za hradbou v této oblasti příkop a zbudovali nová vnitřní opevnění. Rhodští rytíři znovu bojovali statečně a odhodlaně, a po zuřivé bitvě s mnoha ztrátami na životech na obou stranách bylo nebezpečí opět zažehnáno: 27. července za úsvitu započali Osmané s energickou ofenzívou a předvoji čítajícímu asi 2 500 janičárů se podařilo dobýt Italskou baštu a vstoupit do města. Následoval zuřivý boj. Velmistr, zraněný na pěti různých místech, vedl bitvu a sám bojoval s kopím v ruce. Po tříhodinovém boji byly nepřátelské síly zdecimovány a vyčerpaní přeživší začali ustupovat. Protiútok rhodských rytířů způsobil mezi prchajícími Osmany paniku a s nimi prchal i jejich vezír. Rhodští rytíři se dostali až k jeho stanu, odkud mimo jiné sebrali i posvátnou korouhev islámu. Toho dne zahynulo tři až čtyři tisíce Osmanů.[2]

Dne 17. srpna 1480 se osmanská flotila svého pokusu dobýt Rhodos vzdala. Sultán Mehmed II. byl rozlícen a hodlal na ostrov zaútočit znovu, ale když roku 1481 zemřel, byl tento pokus zmařen. Obléhání popsal očitý svědek Francouz Guillaume Caoursin, rektor řádu johanitů, v díle Obsidionis Rhodiae Descriptio Urbis. Zpráva o obléhání od d'Aubussona je součástí History of the Holy, military, sovereign order of st. John of Jerusalem Johna Taaffeho.[3]

Rhodos byl znovu obklíčen Osmany v letech 1521–1522, kdy byl dobyt celý ostrov.


Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Siege of Rhodes (1480) na anglické Wikipedii.

  1. L. Kinross, The Ottoman Centuries: The Rise and Fall of the Turkish Empire, 137.
  2. The Knights of Rhodes - the palace and the city, Elias Kollias, pp. 46-48.
  3. Taaffe, John (1852). The History of the Holy, Military, Sovereign Order of St. John of Jerusalem, Vol. 3. London: Hope and Co. pp. 53–67.

Literatura
  • Elias Kollias, The knights of Rhodes - the palace and the city (Athény, 1994)
  • Eric Morse, Crusader knights, Turks and Byzantines (Toronto, 2003)
  • Kenneth M. Setton, The Papacy and the Levant vol.3, 1984
  • Erik Svane & Dan Greenberg, Croisade vers la Terre Sainte (Ženeva, 2007)
  • Smith, Robert Doulgas and DeVries, Kelly (2011), Rhodes Besieged. A new history, Stroud: The History Press, ISBN 978-0-7524-61786

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.