Ošupis

Název Ošupis znamená hučící/šumící/burácející potok (složenina z ošti = šumět, šustit, hučet, burácet, bouřit a upė = řeka).[7][12][13][14]

Podle Vanagupė se jmenuje městská čtvrť v severní části Palangy,[15]^[zdroj?] stejný název nese také ulice (Vanagupės gatvė, Vanagupėská ulice)[16] a hotel.[17] Ošupio takas („stezka Ošupisu“) je název ulice náležící do jižní části lázní Šventoji, kterou spojuje s částí Užkanavė, kde je most přes potok Ošupis.[18] Podle potoka Ošupisu se jmenuje také jeden z hotelů ve Šventoji.[19]

Místo soutoku s pravým přítokem, odkud se Vanagupė jmenuje Ošupis

Pramení na severním okraji města Palanga, ve čtvrti Kontininkai. Teče zpočátku severním směrem, aby se u vsi Užkanavė stočil k západu, a 0,44 km po soutoku s potokem Kaniavosis[p 2] se vlévá do Baltského moře v katastru vesnice Užkanavė.[p 3]

Jezero Kunigiškių tvenkinys je nejdůležitějším zdrojem vody v Ošupisu prostřednictvím bezejmenného potoka

Šířka koryta se pohybuje v rozmezí několika desítek centimetrů (část s názvem Vanagupė), až po 2–3,5 metry. Hloubka se pohybuje mezi 0,2 a 0,8 metry, místy přesahuje i 1 metr. Dno je místy písčité (velmi jemný písek), místy jílovité, s příměsí sapropelu a rašeliny, bahnité. Naprostá většina toku je regulována, na přelomu let 2011 a 2012 bylo koryto vyčištěno.[22]

Upravená Vanagupė

Kvalita vody v roce 2010 neodpovídala normám, především kvůli antropogenním vlivům. Celkový ekologický stav potoka byl v letech 1999 až 2005 vylepšen investičními projekty ekologické obnovy. Znečištění díky těmto akcím kleslo, ale stále bylo vysoké a mělo přímý vliv na stav Baltského moře v okolí ústí potoka, na kvalitu vody v moři a čistotu pláží.[23]

Břehy a koryto samé trpěly dlouhodobě rozbujelou nadbytečnou vegetací, zejména rákosím a orobincem, což mělo za následek nadměrné zabahnění, a tím i zhoršování ekologického stavu a využití vodního toku pro rekreační účely. Situaci začal řešit městský úřad Palangy u Ošupisu, Rąžė a Žiogupisu s pomocí dotací z fondů Evropské unie. Protože financování není dostatečné, probíhá od konce roku 2011 (s největším objemem prací v zimě mezi lety 2011 a 2012) etapové/opakované čištění a další sanace převážně jen u Ošupisu. K počátku roku 2014 není dokončen již jen zanedbatelný úsek toku. Celková výše projektu se před zahájením předpokládala 362 473 Lt, z toho výše evropské dotace činila 326 226 Lt,[24][25] což odpovídá tehdejším 2 579 720 Kč resp. 2 321 750 Kč.[p 4]

Při neobvyklém suchu v polovině července roku 2006, jaké obyvatelé Palangy a jejího okolí nepamatují, potok Ošupis vyschnul, v jeho korytě jen místy zůstaly bahnité kaluže.[27]

Ústí Ošupisu do Baltského moře

V období od roku 1993 do roku 2004 celé pobřeží Litvy erodovalo, s výjimkou Kurské kosy, kde naopak materiál přibýval.[28] Po uragánu v roce 1999 bylo zaneseno ústí Ošupisu do moře pískem.[29] Zanášení a eroze pokračovaly také v letech 2002–2004, kdy byla v souvislosti se změnami globálního klimatu zvýšená cyklónová aktivita. Kvůli erozi v těchto letech v oblasti ústí potoka do moře ubývalo 2–5 m³ písku ročně na běžný metr pobřeží, jak z pláží, tak z ochranných dun.[28]

Velevrub z Ošupisu

Ošupis je ekologicky důležitý[23] okrsek migrujících a zimujících ptáků.[30] V okolí hnízdí různé druhy vodního ptactva, nejčastěji v celé oblasti se vyskytující labutě velké (Cygnus olor)[31] a kachny divoké (Anas platyrhynchos).[32] V potoce žijí velevrubi nadmutí (Unio tumidus).^[zdroj?!] Na pravém břehu převládají bažinaté (rašelinné) louky s bohatým porostem rákosí a jiné vlhkomilné flóry. Podle Svajūna Stankuse relativně vyšší výskyt potěru korušek a šprotů v srpnu v oblasti ústí Ošupisu způsobuje relativně nižší počty platýsů[33].

Cyklostezka v ulici Ošupio takas (Ošupská stezka)

Celá oblast, včetně vesnice Užkanavė lemující většinu levého břehu potoka je silně poznamenána turismem a poskytováním ubytovacích služeb nejrůznějšího typu. Potok je tak důležitý pro sociální rozvoj obyvatel a pro turistiku, která se rozvíjí vysokým neregulovaným tempem, což je pro stav potoka riziko. V letech 2000 až 2010 se počet rekreačních objektů mezi Šventoji a Ošupisem zdvojnásobil.[23]

Při ústí potoka, které se nachází na jedné z nejlepších a nejširších pláží celé této turistické oblasti,[23] je stejnojmenné odpočívadlo č. 6 cyklostezky Kuršių kelias (Kurská cesta),[34] kde se dá koupat na pláži.[35] Trasa tu má napojení na přímořskou pobřežní cyklostezku Šventoji – Palanga.[35] Okolí ústí potoka je vhodné pro další rozvoj turistického ruchu vzhledem k rozvinuté dopravní infrastruktuře a vhodnosti místa pro zřízení přístavu pro turistické loďky.[11][23]