Nypa cukrodárná

Jednodomá bezkmenná palma vytvářející husté porosty. Stonek je plazivý, vidličnatě větvený, až 60 cm tlustý a většinou ukrytý pod povrchem bahna. Kořeny vyrůstají ze spodní části stonku. Listová růžice je složena ze 3 až 15 rozměrných, ztuha vzpřímených, zpeřených, reduplikátních listů. Listy dosahují délky až 9 metrů, řapík je až 4 metry dlouhý. Jednotlivé postranní listové segmenty jsou 50–130 cm dlouhé. Květenství má v rámci čeledi unikátní stavbu. Vyrůstá na tuhé stopce ze středu listové růžice, je 30–120 cm dlouhé, na vrcholu nese hlávku samičích květů a po stranách klasy samčích květů. Je podepřené oranžovými listeny. Květy jsou jednopohlavné, s trojčetným okvětím rozlišeným na kalich a korunu. V samčích květech jsou tři srostlé tyčinky. Samičí květy obsahují tři nebo výjimečně čtyři volné pestíky. Plody jsou uspořádané v nepravidelně kulovitém kompaktním plodenství velkém až 15 cm a vytvářejícím se z celé hlávky samičích květů. Jednotlivé plody jsou jednosemenné, promísené nedovyvinutými sterilními plody. Semena jsou široce vejcovitá, 4–7 cm dlouhá.[4][5][6]

• 
  Báze listů
• 
  Květenství nypy cukrodárné
• 
  Zralé plodenství

Nypa cukrodárná je charakteristický mangrovový druh, tvořící rozsáhlé porosty na mořských pobřežích tropů Starého světa. Je rozšířena od Indie po japonské ostrovy Rjúkjú a přes jihovýchodní Asii po východní Austrálii a Šalomounovy ostrovy. Rozsáhlé porosty jsou zejména na Borneu a na Sumatře. Druh roste v zasolené měkké bahnité půdě na stanovištích zaplavovaných přílivem, podél ústí pomalu tekoucích řek s brakickou vodou a příležitostně i na vlhkých a méně zasolených místech podél řek dále od pobřeží.[4][7] V 19. století byla tato palma zavlečena i do delty Nigeru v Africe.[8] Volně rostoucí zplanělé populace jsou i v Panamě a Francouzské Guyaně.[9]

Květy nypy jsou opylovány hmyzem a pravděpodobně též větrem. Mezi hlavní opylovače náležejí drobné mušky z čeledi octomilkovití (Drosophilidae) a malé druhy včel. Plody plavou na hladině a šíří se prostřednictvím vodních toků.[5][10]

Druh Nypa fruticans je řazen do samostatné monotypické čeledi Nypoideae. Od všech ostatních palem se výrazně liší morfologií jak vegetativních, tak generativních částí.[5] Podle výsledků molekulárních fylogenetických studií představuje sesterskou vývojovou větev všech palem s výjimkou podčeledi Calamoideae.[11]

Rod má dlouhou historii. Fosilní plody jsou známy již ze svrchní křídy.[9] Fosilní pozůstatky byly nalezeny v Asii, Austrálii, Americe i Evropě.[10]

Nypa má značný hospodářský význam jako zdroj materiálu k výrobě střešní krytiny (došků). Z nařízlého květenství prýští hojná sladká šťáva, z níž se získává cukr a také se zkvašuje na alkoholické nápoje. Dále se z ní získává ethanol používaný jako biopalivo. Výtěžnost na hektar je až 3× vyšší než u cukrové třtiny. Mladé plody obsahují sladký gelovitý endosperm, který se konzumuje buď čerstvý, nebo se z něj vařením v sirupu připravují cukrovinky. Mladé výhony a růstové vrcholy (palmové zelí) jsou jedlé jako zelenina. Nemalý význam má tento druh také při stabilizaci bahnitých mořských břehů. V jihovýchodní Asii je nypa cukrodárná využívána v domorodé medicíně.[8][7]

• 
  Sklizené listy na Filipínách
• 
  Dům postavený ze dřeva a z listů nypy
• 
  Rosolovitá dužnina nezralých plodů