Numerologie

Numerologie (z lat. numerus, číslo) je moderní označení pro různé iracionální[1] a pseudovědecké[2] výklady významu čísel. Některá čísla se jako počty vyskytují v běžné zkušenosti (například pět nebo deset prstů) a v souvislosti s pozorováním oblohy, jiná mohou dostávat významy, když se písmena abecedy užívají jako číslovky a konečně vznikly v různých kulturách i složitější soustavy výkladu čísel.

Pietro Bongo, Numerorum mysteria, 1591

Významy čísel v numerologii

Vojtěch Mornstein dělí numerologii na čistou a aplikovanou. Podle toho pak mají jednotlivá čísla i svůj význam. V čisté numerologii jde o vlastnosti čísel, které se projevují například tzv. magickými čtverci. Aplikovaná numerologie pak používá čísla z reálného světa a údajné souvislosti mezi nimi (například rozměry Chufuovy pyramidy a vzdálenost Země od Slunce).[3]

Přirozené významy

S určitými počty se člověk stále setkává v pevných a charakteristických souvislostech, například:

  • 1 – jednotka, celek
  • 2 – pár (oči, ruce, nohy), den a noc, muž a žena, sudý a lichý atd.
  • 3 – trojúhelník, trojlístek, trojnožka
  • 4 – čtverec, tělesná orientace, světové strany
  • 5 – prsty na ruce
  • 10 – prsty obou rukou atd.

Další počty se dají odvodit z pozorování oblohy:

  • 7 – Slunce, Měsíc a velké planety; Plejády; dny mezi čtvrtěmi Měsíce
  • 12 – měsíce v roce
  • 360 – zaokrouhlený počet dní v roce (12 × 30) [4]

Odvozené významy

Protože se čísla 3 a 4 často chápala jako „základní“, dostala zvláštní význam i čísla 7 (3+4) a 12 (3×4), která znamenala úplnost, dokonalost. Tak tomu je například v egyptské a babylonské symbolice, u pythagorejců nebo v Bibli (12 kmenů Izraele, 12 malých proroků, 12 apoštolů). Číslo 70 (například v legendě o řeckém překladu Tóry, Septuagintě) se chápalo jako (přibližný) součin 7×12.[5]

Písmena jako číslice

Ve všech kulturách, které používaly abecedu, sloužila jednotlivá písmena také k označení číslic a čísel. V řečtině znamenala písmena alfa až théta čísla 1 až 9, další písmena znamenala desítky a písmena ró až ómega stovky. Podobně tomu bylo v hebrejštině i ve slovanských abecedách. Tím vznikla možnost vypočítat „číselnou hodnotu“ slov, což se často používalo ve starověké gnózi, v kabale a podobně.

Významy číslic v čínské kultuře

V staré Číně a v dalších východoasijských kulturách se významy číslic odvozovaly od podobnosti slov. Tak slovo pro „čtyři“ zní podobně jako slovo pro „smrt“ a čtyřka je tudíž nešťastné číslo.

Moderní numerologie

Slovo „numerologie“ se v angličtině poprvé objevilo v roce 1911 s obecně rostoucím zájmem o okultní jevy.[6] Nápadným shodám čísel věnoval velkou pozornost Sigmund Freud například v „Úvodu do psychoanalýzy“ a řada dalších autorů. Numerologie je prostředkem pro různá věštění a hledání esoterních souvislostí.

Kritika numerologie

Numerologie je skeptiky označována za zcela iracionální a původně patřící do rámce starověké gnóze a středověké kabaly. Jiří Heřt uvádí, že numerologie ve skutečnosti nemá žádnou teorii, číslovky nemají žádný hlubší význam, charakterové vlastnosti jsou zcela arbitrálně přiřazovány k jednotlivým číslovkám a žádný vztah mezi čísly a vlastnostmi člověka neexistuje.[1] Vojtěch Mornstein považuje numerologii za odvětví aritmetiky, které se zbývá nesmyslnými výpočty.[3] Kritici též upozorňují na numerologické kanceláře, které slibují výklady budoucnosti či odhalení skutečných osobnostních vlastností za poplatek.[7]

Odkazy

Literatura
  • E. Novotná, Numerologie celebrit. Olomouc: Fontána 2009
  • R. Webster, Numerologická magie. Praha: Ivo Železný 2001

Reference
  1. Jiří Heřt a kol.: Numerologie, Stručný výkladový slovník českých skeptiků
  2. Feminist numerology Archivováno 28. 12. 2012 na Wayback Machine John Webb, Science in Africa (anglicky)
  3. MORNSTEIN, Vojtěch. A přece se netočí: Podvody, léčitelé šarlatáni a šejdířský byznys v kostce. Praha: KLIKA, 2012. 240 s. ISBN 978-80-87373-31-6. Heslo Numerologie, s. 145–146.
  4. Encyclopedia Britannica, heslo Number symbolism.
  5. Encyclopedia Britannica, heslo Number symbolism.
  6. Etymology Online
  7. KOTRČ, Jan. Jiné aspekty bytí - Datum narození klíčem k poznání budoucnosti. DINGIR online. 31.5.1999, roč. 2., čís. 2., s. 6. Dostupné online. ISSN 1212-1371

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.