Nonnenfelsen

Nonnenfelsen na kolorované pohlednici z konce 19. století

Před staletími se ve zdejším kraji utvářely pověsti, inspirované vzhledem jednotlivých skalních věží, v nichž místní obyvatelé viděli podobu mnichů a jeptišek v řeholních hábitech. Tak vznikla i pověst o dvou mladých jeptiškách, které porušily řeholní slib, podlehly pozemské lásce a za trest byly proměněny v kámen.[3]

V roce 1846 začal jonsdorfský občan a milovník místní přírody Johann Friedrich Seidel zpřístupňovat vrcholové partie skalního masívu. Vybudoval zde první můstky, schody, vyhlídkovou plošinu s přístupovou cestou a umístil informační tabule. Nápisy, vytesané do skal, připomínají návštěvu saského krále Freidricha Augusta II. 13. srpna 1850 a o téměř tři desítky let později, 2. května 1888, návštěvu krále Alberta I. Saského.[2]

Po Seidelově smrti se v roce 1858 ujal dalšího zpřístupnění skal místní občan Karl Gotthelf Buttig. Na vrcholu skal v jejich severní části upravil velkou vyhlídkovou plošinu a vybudoval k ní přístup po novém mostě přes skalní průrvu. O rok později Karl Buttig získal povolení ke stavbě hostince.

Restaurace v severní části skal byla otevřena v roce 1860. Hostinec byl postupně rozšiřován a když v roce 1902 vyhořel, byl záhy poté obnoven. V té době bylo poblíž hostince umístěno dělo, z nějž se pro zábavu turistů střílelo, aby vznikala ozvěna.[3] V roce 1990 byla chátrající restaurace uzavřena a až do roku 1996 probíhala její rekonstrukce. [2] V roce 2007 restauraci zakoupili sourozenci Heinrichovi a pokračovali v renovaci tohoto historického objektu.[3]

Masív Nonnenfelsen je také známou horolezeckou lokalitou. Lezecky je využívána řada místních skalních věží, obvykle vysokých kolem 25 až 30 metrů. V blízkosti hostince jsou skály Klettergipfel Nonnefelsen a Nonnenfelsen, dále pak v jihozápadním směru se nacházejí skalní stěny Schluchtwand a Neue Schluchtwand, za nimi pak 25 metrů vysoká skalní věž Barbarine a na jihozápadním konci masívu věž Nonnenturm. V nejbližším okolí jsou ještě známé skály Jonsdorfer Monch, Mönchslochwarter, Buchbergspitze a Waltersdorfer Turm. Celkem je v masívu Nonnenfelsen vyznačeno 16 lezeckých cest o obtížnosti od stupňů II až IV až po stupeň VII a VIII UIAA.[4]

V roce 1994 vybudovali členové žitavské sekce Německého alpského spolku v masívu Nonnenfelsen zajištěnou cestu Nonnensteig. Tato středně těžká ferrata, jejíž začátek je na jižním úpatí masívu, je zhruba 350 metrů dlouhá a překonává výškový rozdíl 60 metrů. Její součástí je devět metrů dlouhý visutý most mezi skalami a od roku 2011 také lanová lávka mezi stěnami Skalní ulice.[5][2]

Pohled z vyhlídkové plošiny na restauraci Berggasthof Nonnenfelsen a obec Jonsdorf