Nola

Na místě dnešní Noly byla v době bronzové obec, kterou zasypal popel při erupci Vesuvu kolem roku 1800 př. n. l. Z vykopávek pocházejí výborně zachované předměty, zejména bronzové. V letech 216-214 př. n. l. zde římský generál Marcus Claudius Marcellus třikrát odrazil Hannibalův útok. Roku 14 zemřel v Nole císař Augustus, ve 4. století zde působil biskup Paulinus z Noly, o němž se traduje, že do křesťanské bohoslužby zavedl zvony,[1] a roku 1548 se zde narodil teolog a filosof Giordano Bruno.

Ve starověku byla Nola významné město, pravidelně ji však postihovala zemětřesení, takže ze starověkých památek zbyly jen vykopávky.

• Starověký amfiteátr, zčásti odkrytý vykopávkou.
• Středověká katedrála s hrobem zdejšího biskupa sv. Felixe z Noly (3.-4. stol.), barokně přestavěná.
• Bazilika sv. Tomáše ze 3. století s freskami z 9.-11. století
• Bazilika sv. Apoštolů z roku 1190, kolem roku 1740 přestavěná.
• Palazzo Orsini z roku 1470, později přestavovaný.
• Renesanční kostel San Biaggio s obklady z barevných mramorů.
• Archeologické muzeum uchovávající Cippus Abellanus, kamennou desku ze 2. stol. př. n. l. se smlouvou mezi sousedními obcemi, jeden z nejcennějších dokladů etruského písma a jazyka Osků.

Nola je významné středisko potravinářského průmyslu, je zde železnični opravárenský závod společnosti Alstom a několik podniků leteckého průmyslu. V roce 2004 se zjistilo, že v Nole je zvýšený výskyt rakoviny jater (asi dvojnásobný oproti okolní Kampánii), což patrně souvisí s nelegálními skládkami radioaktivního odpadu, které zde provozovala místní mafie (camorra). Oblast několika obcí v okolí dostala kvůli tomu novinářské označení „Trojúhelník smrti“.