Noemova potopa

Jako místo světové premiéry vybral Britten osobně vybral chrám sv. Bartoloměje v Orfordu. Premiéra opery se uskutečnila 18. června 1958 v rámci festivalu v Aldeburghu v Brittenově rodném Suffolku pod taktovkou Charlese Mackerrase. Ještě téhož roku na podzim bylo dílo velmi úspěšně uvedeno v Londýně (Southwark Cathedral), v následujícím roce 1959 pak zaznělo poprvé v USA a o rok později v Kanadě.[2] Prvním provedením v tradičním divadelním prostoru byla patrně britská inscenace v londýnském Roundhouse Theatre roku 1972. Mezi velmi netradiční inscenační varianty patří ta z roku 2005, kdy byla opera inscenována v auditoriu norimberské zoologické zahrady. Téhož roku byla uvedena i v zoologické zahradě v Belfastu.[2]

V Česku byla opera naposledy uvedena v roce 2016 koncertně pražským Národním divadlem [3] ve spolupráci s Kühnovým dětským sborem. Orchestr Národního divadla byl pro tuto příležitost rozšířen o studenty Pražské konzervatoře, smyčcový orchestr Piccoli Archi di Praga a studenty Gymnázia a Hudební školy hl. m. Prahy. Dílo nastudoval dirigent David Švec.[3] Plnohodnotná (scénická) inscenace vznikla v červnu 1995 pod názvem Archa Noemova v rámci festivalu Janáčkovy Hukvaldy. Tehdy tuto operu uvedl v češtině anglický režisér David Sulkin s desítkami dětí z ostravského Operního studia Národního divadla moravskoslezského a hukvaldské základní školy.[1]

Partituru Britten ozvláštnil použitím několika méně obvyklých hudebních nástrojů vedle běžně užívaných instrumentů (smyčcový kvartet, rozšířené bicí, klavír pro čtyři ruce, flétny, varhany). Využil různé bicí nástroje, větrostroj a také smirkový papír, třený o dřevěné bloky i šálky se lžičkami, a především zvonky.[2]