Nils Ericson

Nils Ericson (dříve Ericsson; 31. ledna 1802 Långbanhyttan, provincie Värmland – 8. září 1870 Stockholm) byl švédský inženýr, stavitel a voják. Nils Ericsson byl starší bratr vynálezce Johna Ericssona.

Nils Ericson
Nils Ericson, neznámá datace
Narození	31. ledna 1802 Långbanhyttan (Värmland)
Úmrtí	8. září 1870 (ve věku 68 let) Stockholm
Místo pohřbení	Severní hřbitov (od 1870; 59°21′17″ s. š., 18°1′53″ v. d.)
Povolání	inženýr, voják, stavební inženýr, strojní inženýr a železniční inženýr
Ocenění	Řád polární hvězdy (1844) Řád svatého Olafa Vasův řád Řád sv. Anny
Choť	Wendela Wilhelmina von Schwerin (od 1833)
Děti	John Philip Ericson Carl Wilhelm Ericson Werner Ericson
Rodiče	Olof Ericsson
Příbuzní	John Ericsson[1] a Anna Carolina Ericsson (sourozenci)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nils byl stejně jako jeho bratr ve švédské armádě. V roce 1823 byl podporučíkem v inženýrském sboru, v roce 1828 byl povýšen do hodnosti poručíka. V roce se stal 1830 kapitánem, 1832 majorem a v roce 1850 plukovníkem mechanizovaného praporu švédského námořnictva.

Od roku 1855 působil Nils jaro vedoucí státních železničních staveb. Jeho inženýrská díla jsou známá zejména stavbou Trollhättenského kanálu v letech 1837 – 1844, velkého kanálu mezi řekou Saimen ve Finsku a Finským zálivem (1849 – 1856) a v poslední řadě díky zbudování švédských železnic, které jsou jeho nejznámějším dílem. Poté, co v roce 1862 odstoupil z vedení švédských železnic, mu byla poslanci schválená doživotní renta ve výši 15 000 riksdolarů ročně. V roce 1854 byl povýšen do šlechtického stavu a v roce 1860 dostal titul svobodný pán.