Nicolas Froment

Nicolas Froment, Mojžíš a Panna Maria v hořícím keři

O jeho životě je známo velice málo. Patrně v Nizozemsku se naučil technice malby olejem na dřevo a podle některých historiků mohl být žákem Dierica Boutse. Cestoval také do Itálie, kde namaloval oltářní obraz pro klášter observantů v Mugello. Do Provence se vrátil po roce 1465 a kolem roku 1470 mu v Uzès patřilo více domů, z čehož lze usoudit, že měl významné zakázky, které mu zajistily velké jmění. Existuje písemná zmínka, podle které se 12. února 1470 v Aix zavázal namalovat oltářní obraz pro vdovu Cathérine Spifami; na prostřední desce měla být zobrazena smrt panny Marie, a na bočních deskách sv. Máří Magdaléna a sv. Kateřina. Od roku 1475 tvořil pro dvůr krále Reného I. z Anjou - triptych Mojžíše v Aix-en-Provence a nástěnné malby v královském domě v Avignonu a mimo to nedochované návrhy na výšivky a slavnostní dekorace. Až do roku 1479 se častěji objevuje v jeho účetních knihách.[1] Roku 1482 napsal poslední vůli. Zemřel v Avignonu v roce 1486.

Triptych s uzdravením Lazara věnoval Francesco Coppini, papežský legát ve Flandrech, Cosimo Medicejskému st. a od něj se dostal do kláštera Bosco ai Frati v Mugello. Dnes je vystaven v galerii Uffizi ve Florencii.[2]

Nejvýznamnějším dílem Nicolase Fromenta je triptych Mojžíše, pod kterým byly v Aix-en-Provence pohřbeny vnitřnosti krále René I. z Anjou. Střední deska spojuje poněkud neobvykle starozákonní téma s Mojžíšem jako pastevcem ovcí svého tchána Jitra. V hořícím keři planých růží je podle Zjevení Janova vyobrazena Panna Maria sluncem oděná. Součástí trojúhelníkové kompozice je vlevo anděl Zvěstování, který má na prsou velkou brož s vyobrazením Adama a Evy jako symbolu prvotního hříchu. (slovo Eva se zrcadlově zobrazuje jako Ave). Zrcadlo v rukou Ježíška pak obrací obraz Prvotního hříchu v obraz spásy. Mojžíš, jako nepokřtěný, si rukou chrání zrak před nadpozemskou září.

Krajina v pozadí hory, představující biblický Oreb, ukazuje na florentské předlohy. Realisticky malované ovce uprostřed idylické krajiny a v popředí obrazu jsou výpůjčkou z nizozemského realismu. Na zadní straně pohyblivých křídel jsou malby technikou grisaille - Anděl Zvěstování a Panna Maria.